22. Překvpení

107 8 2
                                    

Nyní již ruku v ruce kráčí Remus a Janet, uličkami této krásné vesničky. Chvíli jen tak bloumali po neznámých i známých ulicích, až došli k poli, že kterého před pár dny přišli. Oboum se hned přemítli vzpomínky na skřítka.
,,Jdeme tam?" zeptala se Janet když asi minutu koukali na les.
,,Ne, co tam?" zasmál se Remus a otočil se s Janet zády k lesu.

Obcházeli vesnici pořád dokola.
,,Nepůjdeme na oběd?" navrhnul Remus a Janet přikývla. Došli do hospůdky a poprosili o jídlo, na talíř dostali rajskou a tak se do ní s chutí pustili. Když dojedli, vydali se po schodech nahoru do pokoje.
Janet si vytáhla knihu a zalezla si do postele. Na knihu se ani nesoustředila, přemýšlela nad věcmi, které se staly v uplynulých dnech. Měla obrovskou radost, pocit štěstí a její srdce bilo o sto šest jen když se jí dotknul. Jak tak Janet přemýšlela nevšimla si ani že náboru vylezl i Remus a že ji pozoruje.
,,To je tak moc na přemýšlení Sněhurka a 7 trpaslíků?" zasmál se Remus když se Janet začala mračit na knihu. Janet sebou trhla a věnovala Removi vyčítavý pohled. Remus se jen zasmál a přitáhnul si ji do objetí, jen tak mlčky seděli a užívali si teplo které jejich těla vytvářela. 

,,Co budeme dělat?" zeptala se Janet
,,Sedět a koukat?" zasmál se Remus
Janet jen protočila očima a seskočila do kuchyně a vzala ze stolu hůlku. Začala s ní mávat a za pár vteřin bylo hotové kakao pro oba Nebelvíry. Janet ho odnesla nahoru a podala Removi a ten se na ní usmál. Janet si vzala knížku a začetla se. Remus upíjel své kakao a poohlížel se po nějaké knížce. Vytáhl z jednoho šuplíkového schodů českou knížku Babička a dal se do čtení.

Janet po půl hodině čtení usnula a tak Remus napsal po mudlovskou papírek který nechal na kuchyňské lince a šel se projít. Chvíli jen tak stál před hospůdkou, když pak si vzpomněl že dostal nějaké peníze od Láďy a napadlo ho něco koupit. Tak tedy šel do obchodu, kde si před pár dny s Janet vystřelili z prodavačky. Naštěstí tu dnes byla jiná. Remus chvíli mlčky koukal na všechny předměty které se zde nacházely.
,,Máte tady nějaké upomínkové předměty?" zeptal se Remus upřeným pohledem na prodavačku
,,Ano, jistě, tady" odpověděla prodavačka a zaculila se
Remus se otočil na místo kam prodávající ukázala a začal vybírat.
Nakonec se rozhodl pro pohlednice, koupil 4, každou za 3 koruny, tím mu zbylo ještě 38 korun a tak se rozhodl koupit ještě něco...

Janet se mezitím probudila, chvíli ještě ležela v posteli ale asi po 5 minutách sešla po schodech dolů. Pohledem zachytila papírek se vzkazem, který jen rychle přelítla. Vzala si opět knihu, ale tentokrát si sedla na kuchyňské lince. Bylo pozdní odpoledne. Už se začínalo stmívat, když na okno dopadly první kapky deště. Janet začla přemýšlet, jestli nemá jít jejího vlkodlačího přítele hledat, přemýšlení o hledání ji hned přešli když uslyšela klepání. Otevřela dveře.
,, Šípková Růženka už vstala?" zasmál se Remus. Janet jen protočila oči.
,,Nepřišel princ tak se musela probudit sama" řekla na oko uraženě a Remus se opět zasmál
,,Omlouvám se Vaše Veličenstvo, už se to víckrát nestane" omluvil se Remus a uklonil se
,,Chci náhradu" řekla povýšeně Janet a zasmála se. Remus se jen ušklíbl.
,,Jak si Její Veličenstvo žádá" řekl, vzal její tvář do jeho horkých dlaní a láskyplně ji políbil. Janet by se málem podlomila kolena, nejraději by ho líbala pořád.
,,Ehm ehm" odkašlal si někdo za Remem ,,nechcete si jít dat večeři?" zaptal se Láďa a tím už podruhé překazil jejich kouzelný moment.
,,Jo hnedka příjdeme" odvětil Remus a zabouchl dveře ,,něco pro tebe mám"
,,Pro mě?" divila se Janet a Remus přikývl
,,Zavři oči" řekl a začal z kapsy vytahovat stříbřitý náhrdelník s přívěskem vlka. Přešel k ní, jednou rukou odhrnul její vlasy a druhou rukou se pokusil zapnout náhrdelník.
,,Můžeš otevřít oči" řekl Remus s úsměvem. Janet otevřela oči a podívala se na svou hruď, kde ji nyní visel přívěšek vlka. Janet se otočila na  Rema a vtiskla mu polibek
,,Děkuju!" zašeptala Janet

,,Pojďme se už na večeřet" řekl po chvíli Remus ,,mám hlad jako vlk"
Sešli opět dolů sedli si k baru a dostali tentokrát toasty. Potom odešli zpět nahoru a jen co vykonali večerní hygienu, zapadli do postele a téměř hned usnuli.

Doufám že je mé zrcadlo spokojené😂. Máte tu novou kapitolu tak snad se vám líbí. Další den už by se měli vracet do Bradavic. Tak ok. Doufám že se vám kapitolka líbila a pokud jste dočetli až sem tak mi napište prosím do komentů tohle:😇. Díky moc❤️

Vaše
Annie 💖🦁

Vlkodlak a Já ||DOČASNĚ ZRUŠENOKde žijí příběhy. Začni objevovat