Capsize // h.s. (CZECH TRANSLATION)

SEVEN

Trojice mužů obklíčila Harryho a Celii, zapříčiňující, že se stáli k sobě zády. Připravení zaútočit, čekali, až nepřítel udělá první pohyb, a taky že udělal. Slunce se odráželo od stříbrných zbraní, když se ve vzduchu střetly, řinčící a pískající s každým nárazem.

Celia měla co dělat, aby držela krok s mužem, který s ní bojoval, přičemž jí docházela energie. Rychle se ohlédla přes rameno, aby zjistila, že Harry si vzal dva muže. Jeho paže se pohybovaly s precizností, přičemž máchal zbraní, jednoduše matoucí oba muže před ním a vyhazující meč jednomu z nich. Krátké vítězství zaskočilo muže, se kterým Celia bojovala, malé zaváhání jí dovolilo zaútočit. Zarazila meč do mužovy hrudi, způsobující, že v agónii padl na kolena.

Volná od jedné hrozby se Celia otočila čelem k další. Meč ležel na zemi, zpříma ke zvednutí, pak obě meče na něj zaměřila. Španělovy oči se rozšířily překvapením a strachem.

„Ay Dios mio (Ach bože)," zamumlal. „¿Tú eres una chica (Jsi žena)?" jeho slova byla nasákla nevírou, přičemž stál před Celií.

„Sí (Ano)." Hodila meč navíc Harrymu a zuřivě probodla toho muže.

Jak jeho tělo bez života padlo k zemi, Celia se podívala na Harryho, který držel meč u mužova krku. Španěl se krčil strachy, mumlající něco, o čem si Celia myslela, že to byla modlitba. Srdce ji zabolelo, přičemž sledovala, jak vyprchával život z mužova těla tak rychle, jak krev sršela z jeho čerstvých a otevřených ran. Harry vytáhl z kapsy hadr a utřel čepele od krve, vzhlížející na Celii, která zírala na těla.

„Překvapila jste mě," řekl.

Celia střelila hlavou jeho směrem, zabraňující jakékoli rmoutící myšlence. Byli to nepřátelé, koneckonců; její život byl v nebezpečí.

„Říkala jsem vám, že vím více, než jen o pirátech."

„Kdo vás učil španělsky?"

„To vás zajímá? Jak jsem se naučila jazyk?" usmála se Celia. „Ne jak jsem se naučila bojovat s mečem?"

„Předpokládám, že to mě také zajímá."

„Bývala jsem blízká kamarádka s rytířem. Naučil mě všechno, co vím o boji s mečem. A tu španělštinu, sama jsem se naučila jazyk ve svém volném čase."

„Kapitáne!"

Celia a Harry byli tak ovládnutí jejich konverzací, že ticho na palubě asi nepostřehli. Otočili hlavy k palubě, odkud přišel hlas. Na konci schodů stál muž s úsměvem na tváři a krví prosakující do jeho oblečení.

„Ustoupili!"

Celia se podívala na Harryho, aby našla úsměv na jeho tváři, sahající po jeho jiskřící smaragdové oči. Ďolíčky v jeho tváři byly hluboké a světlo v jeho očích bylo to, co Celia ještě neviděla. Otočil se k ní a přistoupil blíže, jejich obličeje byly kousek od sebe.

Foukal vítr, házející Celiiny vlasy do vzduchu a do její tváře. Harry jemně zvedl ruku k její tváři, cestující palcem po její jemné kůži, zastrkující ji pramínek vlasů za ucho. Celiino srdce zuřivě uhánělo v její hrudi a dlaně se jí tak moc potily, až se bála, že by jí meč, který stále spočíval v její ruce, vyklouzl.

„Gratuluji, princezno." Uculil se Harry. „Právě jste vyhrála svou první bitvu."

Flirtovné zafunění uniklo z Celiiných rtů.

„Myslíte, že to je moje první."

Harryho oči kmitaly mezi jejími rty a očima, přičemž měl hlavu nakloněnou ke straně a přitáhl se k ní. Než to stačila postřehnout, jejich rty byly propleteny v hlubokém polibku. Motýlci se třepetali v jejím břiše a teplo jí rostlo v těle, když se jeho paže obkroutila kolem jejího pasu a přitáhl si ji k sobě. Meč, který měla v ruce, spadl se zařinčením na zem a volnou ruku něžně přesunula k jeho krku, tahající za konce jeho kudrlin.