Capsize // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-ONE

Když se Celia oblékla v křehkém denním světle, které se dralo oknem uvnitř jejího a Beatricina pokoje, služka vyměnila cíchu na její posteli, všímající si kapky krve na bílé látce. Další služka navlékla Celií rukávy na ruce, když stála s napřaženýma rukama, očima sledovala služčin výraz ve tváři. Dívka se zamračila a sebrala cíchu, vzhlížející na Celii. Usmála se na dívku, která udělala pukrle, když došla k Celií.

„Můžu vám přinést něco na bolest, slečno?"

Celia něžně potřásla hlavou.

„Ne, děkuji, jsem docela v pořádku."

Odpověď zanechala dívku s nejistým pohledem, ale znovu udělala pukrle a opustila pokoj.

Celia přesunula váhu z jedné nohy na druhou, bolest z pravé paty, s jehlou, kterou se píchla do nohy, se šířila. Musela si představit, že ona a Harry dovršili jejich tajnou svatbu a to znamenalo falšovat skvrnky krve. Služka si myslela, že to byl Celiin měsíční důvod, opravdu to byla krev z její paty, aby simulovala krvácení, které se objevuje během první noci, kterou žena stráví s mužem. Ačkoli by to služce nejdříve nedošlo, byla by předvolána jako svědek, kdyby se někdo ptal na Celiino dítě.

Beatrice vklouzla do pokoje, stejně jako když Celiina služka dokončila oblékání.

„Slyšela jsem, jak si služky na chodbě něco šuškaly," řekla.

„Dobře. Nech je zajímat."

„Královna nás očekává."

Beatrice a Celia opustily pokoj, setkávající se s Cassandrou a Margaret před dveřmi Elizabethiny komnaty. Celia tiše stála vedle Beatrice, přičemž tiše šeptala Margaret o Lukově snaze. Cassandra zúžila na oči, načež se Beatrice přesunula od Margaretina boku vedle Celie.

„Doufám, že se cítíš lépe," řekla Cassandra chladně.

Celia se otočila, odstupující od Beatrice, aby si promluvila s Cassandrou.

„Ano, děkuji."

„Co tě trápí? Špatné jídlo, zase?" zvedla Cassandra tmavé obočí, její oči se třpytily jako hadi.

„Zdá se, že jsem poslední dobou neměla štěstí na jídlo."

„Možná se tě v kuchyni někdo pokouší dostat," řekla, její slova byla propletená sarkasmem. „Měla by sis o tom promluvit s královnou. Jsem si jistá, že by si to dala na nahoru na seznam, když se zdá, že jsi jí tak blízká."

„Ano, myslím, že promluvím. Zatímco se bavíme, chtěla bys, abych s ní promluvila o tvém hledání ženicha? Jsem si jistá, že by jí nevadilo nabídnout pomocnou ruku v tomhle směru, zvláště kdybych ji požádal na tvou žádost." Celiiny rty se zformovaly do uculení, přičemž sledovala, jak z Cassandrina obličeje zmizela barva.

Margaret a Beatrice přestaly mluvit a podívaly se na Celii a Cassandru, jejich rty se od sebe oddělily a lehce pozvedly obočí nad Celiinou poznámkou.

„Možná bychom měly jít," zapojila se Margaret, její ruka se natáhla po klice. „Myslím si, že jsme čekaly dost dlouho."

Beatrice následovala Margaret do královniny komnaty a Celia se otočila, aby udělala to samé, ale její loket byl potažen Cassandrou, zastavující její tělo před pohybem. Celia trhla hlavou, kudrliny se jí přehodily přes rameno.

„Říká to o tobě hodně, že její výsost pro tebe vybrala manžela tak brzy, zvláště toho, který žije daleko od královského dvora. Navrhuji, abys sesedla z koně, než to pokazíš a zůstaneš zraněná," říkala Cassandra.