10.

74 13 0
                                    

"Takže, lásko" oslovil mě můj kluk Liam, "popiš mi ty vzory ještě jednou"
Odfrkla jsem si.

"Fajn, černé vlnky, spletené a zamotané do různých směrů. Víš co? Máš tu papír? Namaluju ti je." Konečně jsem přišla s řešením.

Liam se chvíli hrabal v přihrádce u řidiče.
"Zkus se podívat k sobě, u spolujezdce by něco mělo být"
"Tak jo, na" podala jsem mu dvě naše kávy. "Teď je držíš ty"

Vzal si ode mě kávy a ja se začala přehrabovat v přihrádce u spolujezdce.
"Jo, něco tu mam." Otočila jsem malý zmuchlaný papírek.
"Účtenka se Starbucks? Ty mi zahýbáš s jiným kafem v jiné kavárně?" Zamávala jsem mu kusem papíru před nosem. Měl alespoň tolik slušnosti, že zčervenal.
"No, joo, párkrát jsem si tam zašel, když jsi měla dovolenou".
Rozesmála jsem se.
"Jo,tak to tě ovšem omlouvá"

Vzala jsem propisku, co jsem našla pod papírem z pojišťovny a nakleslila vzory, které jsem si už jen z těží pamatovala.
"Jo, nějak takhle to vypadalo" podala jsem mu papírek s kresbou.

"Joo, to mi něco říká" zamumlal a chvíli se odmlčel. Pak vyhrkl;
"Cambel town? Ne, ne, ne. Cheorge Town! Ne, počkej. To bude Melbourne!"
Zkoušel různé názvy.
"Takže který z toho?"
"Možná to byl Bridgestone nebo Bridgeport?"
"Liame.." zanaříkala jsem podrážděně.
"Ne, počkej. CruiserVille!"
"Hmmm, víš co? Sepíšu to sem pod tu kresbu."
"Fajn." Souhlasil se mnou.
Začala jsem si psát;

- Cambel town
- Cheorge Town
- Melbourne
- Bridgestone
- Bridgeport
- CruiserVille

Za nedlouho jsem měla na papíře šest názvů různých stanic a neměla jsem potuchy, která z nich by to mohla být.
Ani instinkt mi nic nenapovídal, takže jsme byli stále tam, kde jsme začali. Liam ale neztrácel naději, takže jsme začali potupně. Zaparkoval u jednoho obchoďáku, u kterého bylo metro, koupili jsme si jízdenky a vlezli jsme do metra. První na papírku byl Cambel town. Cesta tam metrem trvala půl hodiny. Stála jsem opřená zády o tyč na držení a snažila jsem se vybavit další detaily, které by nám pomohly najít to místo.

Liam, který většinu cesty koukal z okýnka, jak se linou různé kabely a dráty, přešel ke mě, pohladil mě po tváři a políbil mě.

"Za co to bylo?" Řekla jsem víc nahlas než obvykle, abych překřičela hluk metra.
"Musí to být za něco?"
Pokrčila jsem rameny.
"Dal jsem ti jí jen tak, pro radost. Co jsme vyjeli, přijdeš mi podrážděná a skleslá."
Podivala jsem se na zem.
"To protože mám strach, co v tý ulici najdeme."
 
Cambel Town, oznámila hlasatelka v metru. Liam mě chytil za ruku a společně jsme vyšli do chladu metra.
Na protější zdi byl velkými písmeny napsán název Cambel Town, ale nikde žádné povědomé vzory. Prostě nic, co by mi říkalo, že jsem tam, kde ve snu.

Zavrtěla jsem hlavou.
"Ne, tak tady to není"
Liam mě pohladil po rameni.
"To nic, zkusíme další. Co je dál? Melbourne?"

Vytáhla jsem papírek ze zadní kapsy kalhot.

"Ne, Cheorge Town. Ale ten js na jiný barvě metra. Melbourne a CruiserVille jsou na týhle." Upozornila jsem ho.
"No, tak zkusíme ty co máme nejblíž. Takže Cheorge Town."

Otočil se a podíval se na tabuli, kde byl přehled všech stanic metra.
"Je odsud jen pět stanic na levou stranu a CruiserVille je dalších deset od Cheorge Townenu. Tak to se ještě projedeme" konstatoval hlasem školeného průvodce.
"Tak jdeme" chytla jsem ho za ruku a vlezli jsme akorát do nově přijíždějícího vlaku metra.

***

"Takže Cheorge Town taky ne" zhodnotila jsem situaci, když na stěnách byli mramorové vzory z červených a žlutých krychliček.
Liam mezitím studovat plánek metra a vsechny jeho trasy.

Prošla jsem si metro od jedné strany k druhé, ale nic mi tu opravdu nepřišlo povědomé. Došla jsem až k Liamovi, který si mnul bradu.

"Našel jsi něco?"
"Ne, nic, kde bych ty vzory viděl. Als ještě nám zbývají čtyři stanice, uvidíme potom." Usmál se a políbil mě na klouby na ruce.
"Pojďte mylady, Váš kočár čeká."

***

CruiserVille mi na první pohled připadal povědomí, ale po bližším zkoumání jsem zjistila, že ne. Byla to jen další obyčejná Stanice metra, kde mi to nic neříkalo. Žádné vzory, jen dráty a kabely, protože tato stanice se brzy bude upravovat. Ze stropu trčely další kabely a kapala sem tam voda. Ano, tahle stanice volala po údržbě.

Liam dal luštil v plánu stanice, když jsem k němu přišla.
Měl prst na Bridgeportu.

"Tahle je na modrý, takže musíme ze zelený přestoupit na červenou a pak na modrou." Instruoval.
"Krucinál!" Zaklela jsem a sedla jsem si na lavičku uprostřed nástupiště.
Liam svěsil ruku s mapkou podél těla a zkoumavě si mě prohlížel.
"Nevypadáš jako typ holky co se vzdává"
"Taky že ne, jen už toho mám dost! Za celou hodinu a půl jsme nic nenašli a to jsme teprve v půlce stanic. Není všechno tohle prostě jen ztráta času?"
"Zlato, klid. Není to ztráta času. Náš svůj úkol a my na to společně přijdeme." Líbl mě na tvář a vytáhl mě do stoje.
"Pojď, další je na řadě Bridgeport" oznámil a táhnul mě do přijíždějící soupravy metra.

***

Po hodině jízdy, kdy moje sedací část vypovídala službu a Liamovi se klížily oči únavou, jsme konečně zaslechli hlasatelku říct Bridgeport. Liam,  stále držíc mou ruku, vystřelil ze svého sedátka a já se nechala vytáhnout na nohy. U dveří jsme čekali, dokud spoj nezastaví. Liam netrpělivě mačkal tlačítko na otevření dveří, když se konečně otevřeli.
Vyšli jsme ven do hali a ...

"No?" Zajímal se Liam když jsem se rozhlížela na všechny strany.
Sklopila jsem pohled.
"Ne, tohle taky není ono"
Liam frustrovaně vydechl.

"Ztratili jste se, milánci?" Zeptal se nás ženský hlas.
Otočila jsem se a uviděla malou starší ženu, kolem devadesátky s červeným vozíčkem, který táhla za sebou.
"Jo, nejspíš jo" souhlasila jsem.
Mile se usmála.
"Třeba vám pomůže tahle mapka" natáhla ruku i s mapkou.
"Jo, dekujem, ale my už jednu máme"
"To nevadí holčičko, neuškodí mít ještě jednu náhradní" mile se usmála a já si od ní mapku metra vzala.

Paní se rozloučila a kulhajíc nás obešla směrem k výtahům.
"Zvláštní ženská" okomentoval to

Liam a vzal mi mapku z rukou.
"Třeba jsme něco přehlídli. Cokoliv...co by...mohlo být.. nějak podvědomé" mluvil a krátkými odmlkami.
"Bingo!" Zajásal a křenil se od ucha k uchu.
"Tohle nemůže být náhoda! To musí být ono! Cítím to v kostech!!" Jásal.
"Co? Co jsi našel?" Hrnula jsen se k němu.

Ukázal prstem na jednu ze stanic metra kus od té, na které jsme teď, nesla název Universe (Vesmír).

VěštbaKde žijí příběhy. Začni objevovat