Ahoj. Jmenuji se Skylar Moon, ale všichni mi říkají Sky. Je mi 17 let. Žiju se svou matkou v San Miguelu což je ve státě Dolní Kalifornie. Matka se jmenuje Anna Moon. Otec zemřel na rakovinu, když mi bylo 10 a jsem jedináček. Tedy aspoň jsem byla.
Skylar Ráno v 6h mě probudí zase ten otravný budík. Ugh.. jak mě se nechce do školy. I přesto, jak moc se mi nechce jsem vstala. Dnes jsem si vzala na sebe šedé tilko, černé rifle, riflovou bundu a černé tenisky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Spolu se Spikeym jsem šla do kuchyně. Na lednici jsem měla vzkaz.
Dobré ráno zlato. Dnes jsem bohužel musela jít dřív do práce a vrátím se až večer. Na sporáku máš vaječinu, tak si jí dej na snídani. V lednici máš oběd a bagetu na svačinu do školy.
S láskou máma.
Ach jo. Kvůli její práci se v poslední době málo vídáme. Spikeovi jsem nasypala do misky granule a dala mu vodu, naložila jsem si snídani a do tašky jsem si dala bagetu a dobrou vodu s příchutí ledového čaje. Po snídani jsem šla se Spikeym ven.
,,Spikey zůstaň. Nedělej na mě ty psí oči. Nemůžeš jít semnou do školy lásko." Řekla jsem a pohladila ho.
Čekám na autobus do školy, jenže bohužel narazím na jednoho z těch egoistických blbečků. Fuj. Chce se mi zvracet.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Luke McCann. Je mi z něj fakt na nic. Všechny holky po něm slintají.. tedy všechny až na mě. Někdy mi i přijde, že ho to i celkem deptá, že já jediná po něm neslintám, ale je mi to jedno. Spíš se nad tím jen směju.
,,Koho pak to tu vidím?" Řekne svým hnusně arogantním hlasem a nahodí úšklebek, když dojde na autobusovou zastávku.
,,Holku, která o tebe nemá absolutně vůbec žádný zájem." Řeknu a ironicky se usměju, jako ten usmívající se emoji.
,,Ale noták brouku. Oba víme že to není pravda." Postaví se přede mě a rukou mi projede vlasy. Fuj zrovna jeho doteky na sobě cítit nechci. Jak se může holkám líbit? Vždyť je to jen egoistický hňup. Není na něm nic přitažlivého.
,,Hah. Sni dál a dej ty špinavý pracky ode mě pryč." Dala jsem jeho ruku pryč od mých vlasů a odstrčila ho od sebe.
Konečně přijel autobus. Nastoupila jsem a sedla si na moje místo úplně vzadu a strčila si do uší sluchátka. Po 15 minutách autobus konečně zastavil před školou a já vystoupila. Šla jsem do školy a rovnou ke své skříňce, ze které jsem si vytáhla učebnice na Biologii. Ve třídě jsem si sedla do zadní lavice u dveří k mojí nejlepší kamarádce Kate.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Přivítali jsme se a sedli si. S Kate jsme si celou hodinu povídali a jen si zapisovali zápisky. Zbytek dne probíhal poměrně nudně a Luke se na mě pořád čuměl.
,,Hele Kate. Nechtěla bys dneska přijít k nám? Chtěla bych ti někoho představit."
,,Jasně klidně, ale do večera musím být doma. Napíšu mamce, že dojdu později a můžeme jít."
Vykašlali jsme se na autobus a šly pěšky. Díky zkratkám, které známe to trvalo jen půl hodinu. Otevřela jsem dveře a hned se ke mně přiřítil Spikey, který měl pusu od mýdla.
,,Ahoj ty moje trdlo. Vidím, že ti budu muset vysvětlit, že mýdlo není k jídlu, ale nejprve tě musím někomu představit."
,,Tak.. Spikey to je Kate. Kate to je Spikey můj pes."
,,Ježííííš ten je roztomilý. Takže to tvoje máma konečně dovolila?"
,,Jo. Včera jsme ho koupili."
,,To je super. Tak s ním zajdeme ven ne?"
Jen jsem kývla, nasadila Spikeymu obojek s vodítkem a šli jsme.
