IT trochu jinak 🎈 (CZ) DOKONČENO

1.

Ráno vstanu v 8:00 jako každý den, když nechodím do školy.
Vezmu mobil a projíždím sociální sítě ze sousedčiny Wifiny.
„Ach, já chci někam vypadnout." napsala jsem do vyhledávače : Byty na prodej a na první, co mi vyskočilo jsem klikla. „Bla, bla, bla...bla...ve městě DERRY?!!" okamžitě jsem si vzala svůj starej batoh a do něj hodila mobil a pár hadrů co mám.
Nezajímal mě nějaký byt, jen to, že Derry opravdu existuje!Sakra, to je tak skvělí!
Ale jak se tam dostaneš, trdlo? Zeptalo se mě svědomí.A jo, jak?
Mám jenom tisícovku a letadlo je dražší, opět jsem se podívala na telefon naťukala jsem : levná letadla do města Derry...Skvěle!Vyhledalo my to nějaké malinké letadlo, které za moc nestojí, ale letí přímo do Derry!A stojí přesně 1000!No, sice mi nic nezbyde, ale budu v Derry, sakra!
Zavolala jsem tomu týpkovi, co pilotuje to letadlo, a on říkal, že mám být za hoďku na letišti, a jelikož jsem moc věcí neměla, tak jsem měla sbaleno hned.
Na letišti jsem řekla, že letím osobním letadlem a oni mě pustili k tomu pilotovi.
„Dobrý den Pane, jsem Abigale Hocková," řekla jsem a podala jsem mu ruku, ruku mi přijal a taky se představil : „Dobrý den Abigale, jsem Petr Kachlík.Nejste nějaká mladá, abyste cestovala sama?" zeptal se.
„Ano, ale prosím," podala jsem mu peníze, „vemte mě do Derry." dodala jsem, muž se na mě pousmál a otevřel mi dveře do letadla.Po té jsme nasedli a letěli jsme cca 6 hodin.Nebyl to let, který jsem čekala, bylo to v pohodě, jako bych letěla normálním letadlem.

Pořád tomu nemohu uvěřit.Já jsem v Derry!
„Poradíte si už sama?" zeptal se mě mile pan Kachlík.
„Ano, doufám.Děkuji pane Kachlík, na shledanou." oplatila jsem mu úsměv a on odešel do letadla.
„Nashle brzy, Abigale!" odletěl.