IT trochu jinak 🎈 (CZ) DOKONČENO

19.

Pohled Abigale

Nechtěla jsem se na ten jeho hnusnej xicht dívat, tak jsem se otočila a šla ke 'Krkavcovi', kterej celou dobu držel Mika.Přišla jsem k nim, a 'Krkavec' automaticky pustil Mika, což mě překvapilo.Chytla jsem Mika za zápěstí a vlekla ho ke kolům.Pustila jsem ho, a kývla jsem na ty tvrdý y, respektive na Losery, který tam pořád stáli, nejspíš mimo realitu, na znamení ať jdou k nám.Probrali se a šli.Nasedli jsme na kola, a já si obmotala ruce kolem Richieho pasu, rozjeli jsme se k Neiboltu.
Po chvilce jsme byli na místě.Po hodině hádání jsme se rozhodli na sirky, kdo si vytáhne nejkratší sirky, půjde do toho domu.Vešli jsme do baráku.Tedy, jen já, Bill, Ed, Richie a Elizabeth.Ostatní byli sraby, co si vytáhli dlouhý sirky, tak drželi hlídku venku.
„Vytáhl jsem si nejkratší sirku.Měli jsme to měřit podle šulinů." řekl Richie při vcházení dveřmi do toho odporného domu.Tady bych rozhodně chtěla bydlet...
„To bys šel tak, i tak, Richie." rýpla jsem si do jeho 'baby karotky', sice jsem jí samozřejmě neviděla, ale...sranda je sranda.
„Hele nech si toho jo." bránil se Richie.Chvilku jsme se tam hádali, a pak šel Richie do nejaké místnosti, bylo tam hodně pavučin, z kterých Rich vytáhl papír, papír, kde byla Richieho fotka, jméno a velký nápis Nezvěstný.Hned jsem věděla, jak bude Richie reagovat, tak jsem mu zacpala pusu.
„Pššššt.Vím, jak se cítíš, nejsi nezvěstný.Jsi tu s náma." snažila jsem se ho uklidňovat.Klepal se.Chudák, je mi ho tak líto.Pustila jsem jeho pusu.
„Dobře..." uklidnil se, teda... alespoň trochu.Šli jsme do patra, za hlasem Betty Ripsomové, co jsme před chvílí slyšeli.Ležela tam, ale brzo jí něco odtáhlo, šli jsme za ní, ale Ed nešel.
„Eddie, musíš jít!" zařvala jsem na něj, ale on byl mimo a neposlouchal mě, pořád stál na místě.Jelikož jsem stála u dveří místnosti, kde byli kluci a Beth, zatáhli mě k nim, a já tak neměla šanci běžet rychle pro Eddieho.Slyšeli jsme pak už jen Eddieho křik o pomoc a pak jakoby se propadla podlaha.Všichni křičeli a bouchali na dveře, ale bylo jim to k ničemu, protože jsem věděla, že Ed už leží v dolním patře se zlomenou rukou.Richie šel do jiných dveří kde, jak jsem věděla z filmu, byli klauni, tak jsem rychle vstala, že ho půjdu zastavit, ale to už byl ve vnitř a zabouchli se dveře.Přišla k nim Beth a snažila se je otevřít, což jí samozřejmě nešlo.Jakmile jsem slyšela Richieho křik z vedlejší místnosti, řekla jsem : „Teď." otevřeli dveře a tentokrát se jim to povedlo, hned je zase zabouchli.Objala jsem Richieho a on mě.
„Musíme za Eddiem, má zlomenou ruku, a jde po něm Pennywise." řekla jsem na jeden nádech.Otevřela jsem dveře, kde ještě před pár minutami byl Eddie a jeho křik.Objevila se přede mnou větší díra, kterou se Eddie propadl.Asi si teď řekněte, že jsem sebevrah, ale skočila jsem do tý jámy.Nic se mi naštěstí nestalo, jen mám větší škrábanec na ruce, ale to je v pohodě.Ocitla jsem se mezi Pennywisem, který byl na cestě k Eddiemu a Eddiem.Podívala jsem se tomu netvorovi do tváře, usmíval se, jako obvykle.
„Nech, je být." řekla jsem trochu rozklepaným hlasem.
„Jak si dáma přeje." zachychotal se a zmizel.Najednou jsem cítila osm chlupatých, nechutných nožičiek na mé levé ruce.Podívala jsem se tam a byl tam nechutnej pavouk.Zbledla jsem a omdlela.