Útěk.. {Marcus&Martinus CZ)

35. Kapitola

Minule
Pak už byla slyšet střelba a dopadení těla na zem.. Zvedla jsem oči od těla předemnou na tu osobu.. Vykulila jsem oči.. Panebože.. Vždyť to je......

Já:"Mami!"

Máma:"Holčičko moje.."

Hned jsem jí vběhla do objetí a byla jsem hodně šťastná..

Já:"Ale jak.."

Mamka:"To teď není důležité.. Pojď odvezu tě zpátky k Martinusovi.."

Já:"A co s Jakem?"

Mamka:"Policie se o to postará.. Už je na cestě.."

Vzala jsem stále vystrašené štěně do náruče a ásledovala jsem mamku k autu a pak nasedla.. Mamka vyjela z lesa a po silnici se rozjela pryč.. V dáli už jsme slyšeli sirény.. Pak jsem se rozhodla prolomit ticho..

Já:"Ale stejně to nechápu, jak jsi mě našla a tak celkově.. Odešla jsi.."

Mamka:"Zlatíčko za prvé jsi v každé televizi po Norsku.. Gunnarsenovi se doopravdy snaží a každý člověk se připojil.. Dokonce i  některé fanynky pořádají "pátrací akce".."

Já:"Hledají mě i Mmers? Wow.."

Mamka:"Každopádně trošku to tu znám, nedaleko sama bydlím a hned mě napadlo, že by ten panelák byl dobrým místem pro schování.."

Já:"Stejně nějak nechápu jak se tady uprostřed lesa vzal.."

Mamka:"Někdo říká, že chtěli zvětšit město co je hned tady za tím hustým lesem, ale já si to nemyslím.. Třeba to byl nějaký náhodný člověk, co si rozhodl postavit dům daleko od lidí, ale vznikl z toho panelák.."

já:"Jak z toho mohl vzniknout jen tak panelák? Ale tak kdo by nechtěl panelák celý pro sebe v hustém strašidelném lese, kde máš od všech a všeho klid.. "

Dojeli jsme do menšího města před malý dům..

Mamka:"Jen si zajdu pro svých pár věcí a hned jsem zpátky.."

Já:"Dobře, počkám tady.."

Mamka vystoupila a zmizela v domě.. Nezamykala, protože měla být hned zpátky.. Kdyby však tušila co se stane, radši by mě vzala sebou..

Ahooj everyone! Je tu další kapitola.. Doufám, že se bude líbit.. Btw sorry za ten konec já musela.. :D

Vaše Clairee