Útěk.. {Marcus&Martinus CZ)

Chycena znovu.. (8. Kapitola)

Pozn. autora:"Okej... Jestli jste si mysleli, že za dveřmi byl někdo důležitý pro tento příběh tak ne.. :D It's a prank.. :D"
Arri se lekla, protože na ní koukala postarší dáma ve výstředním oblečení a s mopem v ruce v rukavici.. Měla na sobě sluneční brýle a takovou legrační čepičku.. Arri se snažila nerozesmát.. Málem to udělala, ale pak se uklidnila a zeptala se jí..
Arri:"Dobrý den.. Mohla bych se tady jenom podívat, zapomněla jsem si tu mobil.."
Uklízečka:"Ale jistě.. ^^
Arri:"Děkuju moc!"
Arri se podívala po pokoji.. První svůj mobil najít nemohla, ale pak se podívala do zásuvek a za noční stolek.. Hned jak ho odsunula zhrozila se.. Tolik prachu nebylo ani v jejím pokoji a to bylo co říct.. Stejně jako asi každý teenager nebyla milovník uklízení a tak občas její pokoj vypadal jako skládka, ale to je jiný příběh.. Dostaňme se zpět k našemu příběhu..
Takže za nočním stolkem doopravdy objevila svůj mobil.. Zaradovala se a otočila se.. Paní mezitím někde zmizela.. Rozhodla se, že tedy odejde.. ALE to by nebyla ona aby se něco nezvrtlo.. Hned jak chtěla otevřít dveře samozřejmě to nešlo.. Rozhlédla se po pokoji jestli tady někde nenajde tu paní, ale zdálo se jí, že tu není.. Pak naštěstí vyšla z koupelny..
Arri:"Ehm.. Mobil jsem už našla, ale bohužel mi nejdou otevřít dveře..
Paní:"Aale? Co se děje?"
Vtipné na tom bylo, že Arri to nešlo otevřít.. Lomcovala a všelijak to zkoušela otevřít, ale proste to nešlo.. Pak se k tomu postavila paní a dveře se otevřely.."
Arri:"Aha.. :D Tak to pardon.. Doopravdy mi to nešlo.."
Paní:"To nevadí stane se.. Měj se hezky.. A ahoj.. "
Arri:"Na shledanou.."
Arri odešla z pokoje a mířila dolů, když v tom uviděla někoho známého na chodbě.. Nebyl to nikdo jiný než..

Pozn. autora:"Ne dneska to tak neukončíme.. :D jedeme dál.. :D"

Byl to její otec.. Arri se lekla a začala utíkat.. Zvládla to až na cestu už byla skoro u auta a u M&M, ale tam ji taťka dohonil.. Přece jen.. Dospělý je rychlejší než dítě..
Otec:"Arriano?! Proč jsi utekla?"
Arri:"Já jsem neutekla.. Já.. já.."
Otec:"To je jedno.. Jdeme domů hned.."
Arri:"Ale já nemůžu.."
Otec:"Můžeš a taky půjdeme! Jdeme"
Martinus:"Hej.. Jde s námi.."
Arri si v tom okamžiku ani nevšimla, že se za ní postavil Martinus a byla mi vděčná, že se za ní postavil.. Ikdyž si byla vědoma, že to asi ničemu nepomůže, cítila se v tom okamžiku šťastně.. Aspoň na chvilku..

Hellouu.. It is me.. I was wondering, if you want some new episode to read.. :DDD
Tak jsem tady zas.. Doufám, že se líbí.. <3 Dneska je to trošku delší.. ^^ Každý den si tuhle fikci čte čím dál víc lidí.. A proto vám chci poděkovat! Děkuju moc.. ^^ Olive you all.. 💙
~Clairee~