Me and Mr perfect / 15+

1.

,, Sladkých patnáct !" Křičí na mě kamarádka , když přicházím do prázdné třídy.  Usmívám se a na tvářích se mi objeví červené skvrnky jako pokaždé, když jsem v rozpacích. ,, Díky, Elis. " 

Ve vlasech mám stále sněhové vločky, protože venku letos začalo sněžit uprostřed Listopadu. Z tepla ve třídě se mi mlží sklíčka od brýlí . Čistím si je , zatím co se na mě Elis pořád zaraženě dívá. Snad nečekala , že začnu přednášet nějaký proslov o svém mizerném životě ale nic takového jsem neměla v plánu.

Tedy měla ale úplně mi vypadly slova. 

,, Zase nemáš klíče od skříňky ?" ptám se jí, když vidím, že má na sobě bundu a boty. Vrtí hlavou. ,, Přece mě znáš." přikyvuji a z kabely vytahuji svoje a házím jí je. Ona je ovšem nestihne zachytit a padají na zem. Úplně jsem zapomněla na přívěšek skleněného andílka, kterého mi ráno  dala babička.

Teď jsou z něho jen malé střípky. Elis je začala sbírat a já jí šla pomoct. ,, To nevadí. Střepy jsou pro štěstí. Budu mít určitě ty nejlepší narozeniny v životě. Pokud mě učitelka v matematice nevyzkouší u tabule." Od srdce se smějeme. 

,, Půjdeš se mnou do šatny ?" Dojde ke dveřím a otočí se. ,, Ne. Budu si opakovat angličtinu. Naše skupina píše test z gramatiky  a jak znám učitelku, dá nám napsat ještě nějaký text dle vlastního výběru." jakmile ji ztrácím z dohledu, vytahuji svůj oblíbený román a nechávám se strhnout dějem.

Když zvednu od knihy oči třída už je plná mých spolužáků. A začíná obvyklí kolotoč předmětů. Matematika, chemie, angličtina, literatura, přírodní vědy, fyzika a nakonec hudební výchova. Mám skvělé spolužáky , kteří ještě před začátkem vyučování, dokážou rozbít kliku od dveří.

Zvoní zvonek ale na naši třídu to nemá vůbec žádný účinek. Jedině já s Elis sedíme na lavici a koukáme jak malé bílé baletky, sněhové vločky, padají z nebe a zdobí krajinu.

,, Michale. Okamžitě slez z toho stolu." Napomíná černovlasého kluka učitelka, když vejde do třídy. Zatajíme dech, protože nám nese opravené čtvrtletní práce z matematiky. Hádám, že dostanu tak za tři.

,, Mimochodem, Temperance mám tu pro tebe nějaké tvé sešity."  Vstávám ze židle ale učitelka je u mě rychleji a smutně se na mě dívá. Počkat. Učitelka, která mě z celé duše nesnáší se na mě smutně podívala ?

,, Paní učitelko ale sešity na desetiminutovky máme nechávat u vás." Poznamenala jsem opatrně. ,, Tobě to neřekli ?" Dnešek už se mi zdá dost divnej. Ráno se mamka chovala divně a moje učitelka se chová divně teď.

,, Nevím, co mi měli říct ?" Nestihne mi odpovědět, protože se ozve zdvořilé klepání na dveře. Všichni se instinktivně postavíme. Až na mě. Já už stojím hodnou chvíli. ,, Dále." Vyzývá učitelka příchozího.¨

Srdce se mi skoro zastaví, protože do třídy vejde ten nejkrásnější muž, kterého jsem kdy viděla. A zřejmě nejsem jediná , kdo si to myslí. Elis mě dloubne do žeber. ,, Vidíš ho ?" protočím oči v sloup. ,, To, že mám brýle neznamená, že jsem slepá."

Muž si upravuje černé sako u krku a plným, jemným hlasem začíná mluvit. ,, Omlouvám se, že narušuji vaši hodinu ale hledám jistou slečnu Temperance." jakmile se z jeho nádherně tvarovaných úst ozve moje jméno strnu. 

Elis do mě strká a posouvá směrem k muži ale já se bráním. ,, To je omyl." Je to dost chabá obrana, protože jsem jediná na škole se jménem Temperance. Muž mě chytil za ruku . ,, Nemyslím si. Jste přeci Temperance Kovářová, narozena 15. 11 2003. Po narození jste měřila padesát centimetrů a vážila dvě a půl kila."

Koukám jako blázen. Buď je ten chlap vševědoucí nebo opravdu nevím. ,, Tak to zřejmě nebude omyl." Muž vytahuje z kapsy od kalhot nějaký papír. Podává mi ho. Je to smlouva, která mi oznamuje , že ode dnešního dne jsem jeho majetek. Je podepsaná mým otcem.

Patřím mu asi jako nějaká otrokyně. Může se mnou dělat, co chce. Právě jsem přišla o veškerou svobodnou vůli.  ,, Co to má znamenat ? Kde jste to vzal ?!" sklání se ke mně. ,, Váš otec míval problém s hazardem, maličká. Upsal mi vás, jako zástavu. A dnes se mnou půjdete do nového domova."

Rozhlížím se po třídě a v nikom nevidím ani malou podporu. Proč taky. Nikdo nevidí podmínky té smlouvy. Může si se mnou dělat co chce. Nechci ani přemýšlet jaké věci to zahrnuje.