Me and Mr perfect / 15+

3.

Bere mě do náruče a tím mě budí. ,, Dobré ráno." škádlivě se usmívá.Zmetek. To si myslí, že mu podlehnu hned první den. To se teda mýlí. 

Mlčím a nechávám ho dál mluvit. Jsem v nádherném tmavé, manželské  posteli s nebesy. Celý pokoj je laděn do tmavých barev. ,, Já jsem v vašem pokoji." Nebyla to otázka ale on stejně odpovídá. ,, Neměl jsem pro tebe stále připravený pokoj." 

Krev mi začíná vřít v žilách. Parchant. Má moje lékařské záznamy a nemá pro mě pokoj. Slabá výmluva ale co jsem očekávala. ,, Lháři." Probodávám ho svým pohledem. ,, Ty jsi tak krásná, když se zlobíš. Máš pravdu. Prostě se mi líbilo, dívat se, jak spokojeně ležíš v mé posteli."

Nenávidím ho a to mu mám být od teď po vůli. Možná bych se měla vzpírat pokud chci být ještě panna. 

V oknech jsou mříže. Opravdu jsem zamčená pod zámkem jako majetek. ,, Co tady mám dělat ?" ptám se, protože v těchto zdech strávím zbytek života. ,, Když tady budu, tak mi budeš dělat společnost. Zahrnuje to všechno co dělají normální páry ."

Zvedá se mi hrudník ale vzduchu do plic nabírám co nejméně.  Všechno co dělají normální páry. Opakuji si tu větu pořád dokola. Zahrnuje to líbání a ty ostatní intimní věci. Otřesu se při představě, že s ním spím v této posteli.

Obracím řeč. ,, Jak dlouho jsem spala ?" Dotkl se mé tváře a já po něm mrskla polštář vší svou opovážlivou silou. ,, Bude zábavné tě krotit. Spala jsi dvě hodiny a moc sebou házíš i ve spaní." Rovnám se v zádech a prohlížím si ho.

Musím přiznat, že vypadá jako Bůh. Jen ta jeho zatracená povaha. ,, Co budu dělat, když tu nebudeš ?" Radši jsem znovu navázala rozhovor, protože jeho pohled začal zkoumat moje nedokonalé tělo.

,, Co chceš. Můžeš si číst, malovat, zpívat nebo se naučit hrát na klavír.Máš tu tolik možností." 

Upravila jsem si rozcuchané vlasy. ,, Smím tě učesat ?"Zpozorněla jsem, když vytáhl hřeben. ,, Ne. Zvládnu to. " Vytrhla jsem mu ho z ruky a začala se česat.

Na chvilku zmizel a vrátil se s krásnými šaty. Byly spíš pro princeznu, než pro mě.  Nevěděla jsem co říct a jazyk mi zdřevěněl. Kouzelné. ,, Líbí se ti ?" Zeptal se s hlasem plným očekávání. Neměla jsem v plánu mu udělat radost, proto mlčím a nezaujatě si je prohlížím.

,, Nechceš abych si je oblékla, že ne ?" Položil je přede mě na postel. ,, Pokud se mi chceš u večeře líbit, tak si je oblékni, prosím."Dotkla jsem se jich tak opatrně jako by se mohli rozpadnout. Byly neskutečně jemné a hlavně červené.

,, Ale když si je obléknu... Co ti tím dokážu ?" Ptám se umírněněji a tišeji. ,, Bude to znamenat, že nebudeš večeřet nahá i když mě by to nevadilo ale pro tvé pohodlí jsou tu tyto šaty." Já jsem na něho už chtěla být milá ale on si to zase pokazil.