V parku

405 11 1
                                    

Když nad tím tak přemýšlím tak se ani nedivím že sem skoro nikdo nechodí. Vždy si sedám u takového vodopádu na který chvíli koukám.

 Vždy si sedám u takového vodopádu na který chvíli koukám

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Mě osobně se moc líbí. Tak nic zítra se píše test na který bych nejraději nešla ale musím jinak bych neměla samí. Najednou mě z přemýšlení vytrhlo křupání větví rychle jsem se otočila ale nikdo tam nebyl (asi halucinace z vedra) ale po chvíli mi někdo přiložil nějaký smradlavý hadr k nosu. Jenže nejsem tak blbá tak jsem držela dech a a předváděla jsem že jsem usnula ten pán šel za ostatníma a říkal ať mě naloží do dodávky (mimochodem tam neměla co dělat je tam zákaz vjezdu!!). Když se ten pán otočil tak jsem se rychle postavila a běžela pryč jenže jsem musela přejít most který byl strašně moc nad zemí a já se bojím výšek takže jsem šla pomalu a pode mnou prasklo prkno. Druhé prkno za které jsem se držela také praskalo než stihlo prasknout pán mě chytil a dalo by se říct že zachránil před smrtí. Jenže mě donesl k dodávce jenže jsem se toho hnusu nadechla a usnula.

Doufám že se vám to zatím líbí ve skutečné události jí jsem jí zachránila já byla jem už na druhém konci ale ona v půli. Nebojte píšeme to spolu. 

UnesenáWhere stories live. Discover now