S námi (FNaF 2)

8...

Opět jsem čekala. Asi v 00:30 šla někam Toy Chica. Ta se může hýbat brzo... já ještě musím počkat.

Jelikož jsem chtěla trochu překvapit, vyrazila jsem v 2:00. Páni, my by jsme se mohli normálně domluvit, že by třeba Toy Bonnie vyrazil ve 4:00 do ventilačky a já a Foxy by jsme šli předem... snad mi to vyjde. Furt jdu, ale nemůžu tu chodbu najít. Zastavila jsem se u otevřených dveří. Parts & Service. Asi to na tuhle dobu otevírají...

Po krátkém bloudění jsem tu chodbu našla. Šla jsem stejným tempem jako minule, jiným mi to nejde. Zase měl masku. Ve ventilaci jsem zahlédla Toy Chicu. Záchrana! Okamžitě jsem vyšla. Slyšela jsem zvuky, jako kdyby někdo lezl ventilací... Ale neee ne ne ne!!! Toy Chica odešla!! Hlídač si mě všimnul, a okamžitě na mě začal blikat. Auuuu sakraaa. Po každém zhasnutí jsem couvala. To si vypije...

A co mám dělat teď? Zkusím se prorvat ventilací... co nejvíc jsem složila křídla, a, světe div se, už jsem lezla za hlídačem!! Už jsem viděla světlo, ale najednou se zase ozval ten otravný zvuk konce směny... k sakruuuu. No nevadí. Snad příště.

Stejně jako včera jsem se automaticky vracela na své místo. Opět jsem pár minut seděla a potom s Mangle vyrazila ke stage.

Všichni jsme se tam potkali. Zvláštní, nikdy jsem neviděla Toy Freddyho se hýbat. Vím, že Puppet je v krabici, ale Toy Freddy... no nic, nebudu řešit.

Já: ,,Hele lidi... tak jsem přemýšlela, neměli by tu být děcka?"
Najednou se od nikud zjevil Golden Freddy.
Golden Freddy: ,,To ano, ale je úterý a my máme otevřeno jenom Sobotu a Neděli. Tak mě napadá... co vlastně budeš dělat ty? Show asi nemáš, takže..."
Mangle: ,,No... nemohla by být zase se mnou? Jsem rozbitá, takže nemůžu vystupovat, jak všichni víte. Ale zase, nechci, aby to měla stejně jako já... snad se něco vymyslí."
Toy Freddy: ,,Ha! Něco mě napadlo!"
Pak byl pár minut zticha...
Foxy: ,,No... a řekneš nám to?"
Toy Freddy: ,,Jasně. No, vzali by jsme nějaký stůl, dali ho kousek od vchodu, a vítala by nové zákazníky. Nemusela by úplně každého... a popřípadě by si k nám při show stoupla na Pódium a zpívala s náma."
Foxy: ,,To nezní marně. Co ty na to, Angel?"
Angel: ,,Já to asi beru. Ale nevím, co mám zpívat."
Toy Bonnie: ,,Hele, to máš v hlavě. Každý animatronik. Když sis toupneš na pódium a uslyšíš hudbu, automaticky začneš zpívat."
Já: ,,Tak jo."
Najednou jsem si vzpomněla na Springtrapa. Nevím, jestli za ním jít, nebo ne... ale řekla jsem, že jo, takže to dodržím.
Já: ,,Hele lidi, dneska jsem tady našla pár nových chodeb atd. Půjdu se tu ještě porozhlídnout."
Foxy: ,,Já tady sice žádné lidi nevidím, ale dobře."
Já: ,,Juj, omlouvám se. Tak se zatím mějte."

Šla jsem chodbou. Našla jsem ty známé dveře. Vešla jsem. Zavřela jsem za sebou a rozsvítila moji baterku. Ale... co to kruci, nebyl tu Old Freddy! Najednou jsem cítila strašný tlak ze zadu na krku. Pak i ve předu. Začala jsem se dusit. Snačila jsem se pohnout křídli, ale on mě přimáčknul ke zdi. Snažila jsem se ty ruce dát pryč. Když jsem se ho dotkla, lechce sebou škubl, ale nepovolil. Na jeho rukách jsem si všimla při mém doteku jiskřiček. Dotkla jsem se znova, a stalo se to zase. Ale nějaký účinek to nemělo. Už jsem myslela, že mi utrhne hlavu, jenže najednou nějaké ruce chytly ty jeho a daly pryč. Spadla jsem na kolena a popadala dech. Koukla jsem se, co se stalo. Viděla jsem Springtrapa, jak se snaží dostat za krk Old Freddymu. Chtěla jsem pomoct, takže jsem se ho začala dotýkat. Chvíli se nic nedělo, ale pak se při každém dotyku začal trochu svíjet bolestí. Springtrap toho využil, dostal se za něj a něco mu stiskl za krkem. On se okamžitě vypnul a, nějakým zázrakem potichu, spadl na zem.
Já: ,,M-moc ti děkuju..."
Springtrap: ,,Není za co... udělal by to každý. Oni se-"
Já: ,,Někdy brobouzí. Trošku jsem vyzvídala a Mangle mi to řekla, Springtrape."
Springtrap: ,,Počkej... jak... jak víš, k-kdo jsem? A ty se mě nebojíš?"
Já: ,,Včera jsem se trochu lekla, když mi to došlo, ale po dnešku vůbec ne. Zachránil jsi mi život, tak proč bych se měla bát."
Springtrap: ,,Protože jsem byl vrah? Ale tenhle kostým se mnou něco udělal... a taky ty roky o samotě. Zjistil jsem, že to nebyl nejlepší nápad je zabíjet a udělat jim tohle."
Já: ,,Hele... já jsem to nezažila. Já tě zatím moc neznám, takže nemůžu tě moc soudit. A to, že si je zabil... hele, jak říkám, já to nezažila, takže tak."
Springtrap: ,,Moc ti děkuju... já si myslel, že po tom, co zjistíš, kdo jsem, okamžitě odejdeš. Šel bych za ostatníma, ale oni by mě nepřijmuli. Ale nejvíc mě nenávidí Foxy, nevím proč."
Já: ,,Není za co, ale už radši půjdu. Řekla jsem jim, že se jdu ještě porozhlídnout. Tak ahoj."
Springtrap: ,,Ok. Ahoj."

Samozřejmě, vadilo mi, že je zabil, ale každý si zaslouží druhou šanci...