Wanted man [DOKONČENO]

XXV

Celou až k YoonGimu domu nikdo nepromluvil ani slovo. Sem tam chtěl něco říct Jin, ale rozmyslel si to. Došli až ke dveřím a zazvonili. Chvíli trvalo než jim přišel otevřít, ještě rozespalý YoonGi v pyžamu.

„JungKooku? YuWon? Jine? A TaeHyungu?” rozespale vyslovil jména všech co před ním stáli. YuWon mu okamžitě skočila kolem krku což málem neustál. „Tak pojďte dál.” trochu odstoupil, aby mohli všichni vejít dovnitř.

„Dlouho jsme se neviděli.” usmál se TaeHyung a YoonGi mu hned úsměv oplatil. Jin a JungKook odešli si sednout do obýváku zatímco TaeHyung zmizel z kuchyni, aby si vzal něco k jídlu.

„Máš hlad?” zeptal se ho YoonGi, když uviděl TaeHyunga s hlavou v ledničce. Neodpověděl mu a vydal si z ledničky mléko, aby si mohl připravit ovesné vločky. „Uděláš mi taky?” zeptal se ho a na to mu už TaeHyung odpověděl kynutím na souhlas.

„Taky to máš.” podal mu misku a vzal si i svojí a společně odešli do obýváku.  YoonGi se okamžitě posadil na volné místo vedle JungKooka a na TaeHyunga zbylo místo vedle YuWon. Začal jíst svojí porci než do vyrušila YuWon poklepáním na rameno.

„Můžu taky?” zeptala se, když na ní otočil hlavu. TaeHyung přikývl a nabral na lžíci. Otevřela pusu a nechala se nakrmit. Takhle se se střídali dokud nedojedli celou misku. Poslední lžíce vyšla na YuWon, ale TaeHyung jí nabral moc, takže jí steklo po bradě mlíko. Rychle se dala pod bradu dlaň, aby nic neukáplo. TaeHyung odložil misku a natáhl se pro kapesník, kterým jí utřel bradu.

„Promiň.” tiše se jí omluvil a odnesl misku do kuchyně. Když TaeHyung odešel z místnosti, obrátil JungKook pozornost na YuWon. Chvíli se na ní díval dokud si toho nevšimla.

„Co je?” zeptala se a vyděšeně na něj otočila hlavu. Mávl rukou a přestal se na ní dívat.

„Proč jste přišli zrovna na mnou?” zeptal se YoonGi a podíval se na Jina, který se uvelebil v křesle.

„YuWon chtěla.” pokrčil rameny Jin. YoonGi se YuWon, která než stačil cokoliv říct vstala z gauče a odešla pryč z obýváku. YoonGi chtěl za ním jít, ale Jin ho zastavil.

YuWon vešla do kuchyně, kde se rozhodl TaeHyung umít nádobí co tam měl YoonGi. Blíž se k němu přiblížila a dívala se na něj jak umívá nádobí.

„Co?” uchechtl se TaeHyung, když si všiml, že na něj YuWon kouká. Utřel se ruce do utěrky.

„Přemýšlím kvůli čemu tě zatkli.” odpověděla mu a opřela se loktama o linku vedle něj.

„Za něco co jsem neudělal.” vysvětlit jí. Hned po vyslovení téhle věty se YuWon narovnala a podívala se na něj.

„Takže si nevinný?”  zeptala se ho s jiskrou v očí a TaeHyung přikývl na souhlas. Než stačil cokoliv říct mu skočila kolem krku. Objetí jí oplatil a po chvíli ucítil slzy na jeho krku.

„Ty brečíš?” zeptal se a odtáhl se od ní. YuWon měla slzy v očích slzy štěstí, ale to TaeHyung nemohl vědět. Okamžitě jí chtěl setřel slzy z tváří, ale zastavila ho.

„Pojď.” chytla ho za jednu ruku, kterou měl před chvílí na její tváři. Odtáhla ho až ke dveřím obýváku, kde se zastavila. „YoonGi pojď.” natáhla ruku a oslovený se na to zvedl z gauče. Když k nim došel, chytla ho taky za ruku

„Co si chceš?” zeptal se YoonGi, když zastavili před jeho pracovnou.

„Dokážeš, že je nevinný.” ukázala na TaeHyunga a otevřela dveře pracovny. YoonGi pokrčil rameny a s TaeHyungem vešel do pracovny. YuWon za nimi okamžitě zavřela a vrátila se zpátky. Teď jí vysvitla naděje, že může všechno skončit.

/\/\/\/\/\
Aaaaa.... Dneska mám narozeniny🎉
Odedneška je můj:
fyzický věk- 15 let
psychický věk- 3 roky
Nu co😂

🌙
29082018