Tehdy jsi řekl, že se Ti povedlo mě ignorovat celý týden. Ale proč jsi to zkoušel? Snažil sis dokázat, že jsi silnější nebo abych za Tebou lezla po kolenou a prosila, abys se mnou zase mluvil? Nebo aby ses tím mohl chlubit?
Už jsem neslyšela slova: "I když to bylo těžké". Slyšela jsem jen svoje krvácející srdce žalem, třesoucí se tělo a štípající slzy v očích, to proto jsem Tě neobjala, přestože jsi ve mně za ty tři večery zažehl vyloženě hranici. Tak moc Tě mám ráda...
Nechala bych to všechno být, kdybys mě po těch třech večerech nezačal ignorovat znovu. Proč to děláš? To Tě baví mě trápit? Nebo jsi psychopat, kterého uspokojuje pocit, když ostatní trpí? Ne, to bys mi neudělal. Máš mě přece ještě rád, nebo ne?
Toto jsou otázky, jež mi běhají hlavou, zatímco Ty nejspíš mezitím v klidu ležíš v posteli a zřejmě nemáš vůbec špatné svědomí.
"Tak tedy přeji dobrou noc," šeptá krvácející srdce.
ČTEŠ
Zatoulané srdce
De TodoZnáty ty nálady, kdy vás nikdy nikdo nechápe? Kdy vám všichni říkají, abyste se vrátili zpět do reality a žili tím, co je teď? Co byste si vybrali, snít anebo bdít? Někdy je psané slovo jednodušší pochopit než mluvené. -------------------- Tato "kn...
