Dny, týdny, měsíce ubíhali jako voda. Eren měl ten den 5 let. Koupil jsem mu mikinu s překřížrnými křídli. Hned co mě vychovatelka pustila dovnitř jsem šel do hlavní místnosti. Něco mi tu ale chybělo. Pohled mi spadl na vychovatelku. Ta mě se soucitným pohledem pozorovala. ,,Je mi líto Levi. . . Eren je pryč s novou rodinou. . . Vím jak jste si byli blízcí. Když se dozvěděl že odjíždí brečel a chtěl se rozloučit. . . Jeho noví rodiče nechtějí aby si za ním jezdil. . . Chtějí aby si na Erena zapomněl. " Myslel jsem si že si dělá srandu ale její pohled říkal že nelže . Je pravda že s Erenem jsme si byli blízcí ty 2 měsíce co tady byli asi pro něj i pro mě nejlepší. Šel jsem domů. Nevím proč jsem k obyčejnému spratkoci jako byl Eren měl takový vztah koukl jsem na obrázky v rámečcích nad krbem.
Týden po tom co jsme se s Erenem poznali
Nikdy nechtěl stříhat nehty na rukou od vychovatelky . Vychovatelka nás nenápadně vyfotila.
Eren se nikdy nechtěl fotit když jsem nebyl poblíž.
Den po tom co se Erenovi zdáli noční můry.
Ten den když se mě nechtěl pustit.
Byli i další fotky ale na ty jsem neměl sílu se dívat.
Myslel jsem si že je konec. Ale šeredně jsem se mýlil
PS: děkuju MagVes za nějaké obrázky^^