Ráno jsem se vzbudil okolo 5 hodiny. Koukl jsem na druhou polovinu postele kde ležel Eren. Zavřel jsem oči a přemýšlel. Po chvilce se ozvalo syknutí . Pootevřel jsem oči a musel se uchechtnout . Bylo zábavné sledovat Erena jak se pomalu zvedá a neumí skoro chodit. Erenův pohled spadl na mě. ,,Celý den mě budeš nosit" pohrozil mi . Dělal jsem si z toho srandu ale on to myslel vážně. Doopravdy jsem ho celý den nosil . Pořád mi visel okolo krku. V hlavě se mi přehrávali nějaké vzpomínky které jsem nikdy nezažil. . . Že by minulý život? To se asi už nikdy nedozvím.
Tak a jsme na konci spratci. Já vám říkal že se zvonu setkáme. Ale těch setkání s vámi ještě bude hodně. Tak se rozlučte se mnou a Erenem .
Poznámka autorky: jestli máte na příběh otázky tak pište tady nebo na můj instagram little otaku girl.
Zatím se mějte.
