Když zapřemýšlíte

1. Scéna - na přednášce

Filozof1: Když zapřemýšlíte, co je pro lidstvo nejnebezpečnější, co vás napadne? Někdo může říci hlad, bída, nemoci, válka. Je velice jednoduché svést chyby jednoho na toho druhého. A tím trávíme velkou část našeho života. Tak se zamysleme sami nad sebou. Vezmeme – li v úvahu lidskou ješitnost, chamtivost, lenost a hlavně hloupost, zjistíme, že naše problémy jsou zakořeněny hlouběji, než si myslíme.

Filozof2: Už od pradávna lidské plémě hledalo způsob, jak si věci co nejvíce ulehčit. Naši předkové rozdělali oheň, vymysleli první primitivní nástroje na zpracovávání potravy a kůží. Ale s majetkem a touhou mít stále víc se rozvíjela i ta velice nebezpečná vlastnost, které říkáme závist. Touha mít víc než ten druhý nás provází už od počátku vzniku lidské populace. Přicházely boje a války o jídlo, dobytek, společenské postavení a také o půdu. A tyto nesváry se prohlodávají dějinami a zakoření snad v každém období. Jsme jako zlá nemoc, která ohrožuje vše kolem sebe.

Filozof3: Někdo si může říci: ,,Vždyť člověk je přeci korunou všeho zvěrstva, pánem planety. Nejchytřejší bytost, jaká kdy existovala. Dokázali jsme se skvěle adaptovat a náš druh přežívá už několik tisíců let."

Filozof4: Ano, to je jeden z názorů. Ale popřemýšlejme nad tím, jestli tento názor považovat za pravdivý, anebo za další ze záporných vlastností, kterou je lidská domýšlivost a sebestřednost.

Filozof5:Pravdou je, že nejsme tak chytří, jak si myslíme. Kdybychom byli tak inteligentní a všímavé bytosti, možná bychom si uvědomili, jak jsme nicotní oproti Zemi nebo celému vesmíru. Neměli bychom možná tu potřebu zabíjet jiné druhy nebo ničit ozonovou vrstvu jedovatými emisemi z výfuků našich aut a továren.

Filozof1: Važme si tedy matky přírody, protože záleží jen a jen na ní, jestli zde budeme dalších několik miliónů let, anebo jen pár století. Uvědomme si, jak důležitá je pro nás Země a jak my jsme naprosto nedůležití pro ni.