On je můj... CO?!? ✓

Návštěva

S Nikol sedím u snídaně v malém bytě. Bylo asi sedm ráno ,takže jsme byly rozespalé. Dojedli jsme a řekli si ,že by jsme mohli někam zajít.

N: ,,An nechtěla bys zajít třeba za bráchou?"

A: ,, Jo , jasně proč ne." pořád mi vrtala hlavou slova otce. 

N: ,,Je ti něco?" zeptala se.

A: ,,Ne ,jen jsem zase přemýšlela nad slovy otce..."

N: ,,Aha. A proč ti neřekl kdo to je?" 

Hned jak to dořekla schovala jsem tvář do dlaní. Proč? Můj otec mi řekl že mám bratra. Dvojče. Ale hned jak mi to dořekl tak zemřel. Zemřel v nemocnici na nemocné srdce... Teď mám jen moji babičku ,ale ta je v Brně. A za pár dní tam má pohřeb... 

N: ,,P-Promiň. Já zapomněla...." řekla potom co si vzpomněla...

A: ,,Ne ,to je v pohodě..." řekla jsem aby se uklidnila. ,,A kdy by jsme teda šli k tvému bráchovi?"

N: ,,Co takhle v jedenáct?"

A: ,,To by šlo" řekla jsem a šla do koupelny.

N: ,,Ok ,tak já mu napíšu"

Vylezla jsem ze sprchy a oblékla se. Potom jsem si šla lehnout a brouzdala jsem instagramem.

N: ,,Budou doma. Brácha říkal ,že máme vzít něco na oběd ,aby Radek nemusel vařit" řekla a uchichtla se nad slovem "vařit".

A: ,,Ok. Je dobré vědět ,že tam je taky člověk..." Niki chytla menší záchvat smíchu. A to jsem nic neřekla. ,, Bože Niki ,ty se s takou udusíš." Ani jsem se na ni nepodívala. Věděla jsem přesně jak vypadá její záchvat smíchu. Dostává ho pořád. 

A: ,,Niki být tebou si máknu. Zachvíli je deset." 

N: ,,N-No jo." řekla když se přestávala smát. Šla se umýt.

Po asi 10 minutách byla hotová. Měla vak s mobilem ,klíčema atd. Já jsem měla taky vak s věcmi.

A: ,,Můžeme jet?"  

N: ,,Jop!"

Nastoupili jsme do auta a jeli jsme. Po cestě jsme se stavili do obchodu pro nějaké to jídlo. Jelikož jsem nevěděla kde Štěpán bydlí ,musela mě Niki navigovat. No a po asi hoďce jsme tam dojeli. Musela jsem parkovat dál od domu. Vystoupili jsme a šli jsme směr dům. Niki přišla ke dveřím a zazvonila. Chvíli se nic nedělo ,ale za chvíli přišel Štěpán.

Š: ,,Ahoj Niki! Ahoj An!" řekl nadšeně.

N,A: ,,Ahoj Štěpo!"

Š: ,,Pojďte dál."

Kuba a Radek vylezli z pokojů. 

R,K: ,,Kdo to je?"

Š: ,,Kluci ,tohle je Niki ,moje sestra. A tohle je Andrea ,její nej kámoška. A holky tohle je Kuba a tohle je Radek" představil nás

A: ,,Můžete mi říkat jen An" řekla jsem klukům

Š: ,,Nechcete udělat stream?" zeptal se klasicky Štěpán. 

,,Proč ne ,bude sranda" řekli jsme všichni najednou.

Štěpa zapnul stream. Řekl pozdrav a představil nás ,,Lidi tohle je Niki" ,,Čau" ,,A tohle je Andrea" ,,Čau" a začal hrát. My jsme četli chat. Štěpa jsi všimnul jak všichni píšou "Bax má holku loool" ,,What! Nikdy to je moje ségra!" my jsme chytly záchvat smíchu. ,,Co se tak smějete??" ( no čemu asi) Niki se podařilo spadnou ze židle. A Štěpa udělal ten jeho "jako rlly?" face. ,,Jako fakt Niki?" řekl. ,,Bože s kým to bydlím?" řekla jsem. Do pokoje přišli kluci ,,Co se tu děje??" jak uviděli Niki začli se smát taky. ,,Uhmm... Nemyslíš že se Niki strapnila už dost?"  ,,Tak na rok. Takže pro dnešek už dost! A čau" a vypnul stream. ,,Niki jako rlly?" Já se Štěpán jsme šli dolů a udělali si kafe. 

Š: ,,Jinak ,jak se máš? Už je to nějaká doba."

A: ,,No.. kromě pohřbu otce je to v poho" řekla jsem klidně a napila se kávy. 

Š: ,,Promiň..." 

A: ,,Ne, to je v poho."

~*Z pohledu Niki*~

Nedokázala jsem se přestat smát. Ale po asi 5 minutách jsem se sklidnila. Šla jsem dolů a viděla jak si An povídá s Štěpou. 

A: ,,Už si se dokázala stopnout?" řekla An provokativně. Já jen obrátila oči v sloup.

Š: ,,Nechtěly by ste tu zůstat do zítra?" 

A,N: ,, Jasně ,proč ne" 

~*Konec první kapitoly*~ (656 slov)