The Green Artemis

1.kapitola

"Tohle už je tento týden po třetí, Ash. Jestli ještě jednou budeš takhle riskovat a nedáš mi o tom vědět, budu pracovat sám. Radši sám, než později s mrtvou dcerou!" Táta práskl lukem o stůl a sundal si masku. Naštěstí ne s tím mým. Už zase se zlobí. Nemůžu za to, že ten dealer mi prostě vletěl do náručí. No, sice o pár bloků vedle, ale určitě by se ke mně dopracoval, ne? Neřeknu to ale tátovi, vím, že to nemá cenu. Hlavně se s ním nechci rozhádat, když má dneska nějaké ty záležitosti coby starosta. A já, já tam bohužel musím trčet. A pak, až skončí proslov do televize, je večírek. A já tam jako dcera musím jít. V šatech. Fuj. Omluvím se tátovi, odložím si luk do kufru i s oblečením a belhám se nachystat do školy. Nojo, i když bojuju se zločinem, žiju normální život středoškoláka. Jakmile se dobelhám do pokoje, zapnu televizi.
"Green Arrow a Green Artemis opět zabránili dalšímu zločinu ve Star City. Po celém městě stále kolují zvěsti o identitě Green Artemis objevené teprve před měsícem. Vedli jsme rozhovor s jednou svědkyní, Holland Jamesovou, která je také autorkou blogu o Green Artemis. Holly?" Kamera zabere moji nejlepší kamarádku a ta se jen rozpačitě pousměje a spustí.
"Green Artemis se jako před tím snažila nejprve postarat o dealera sama, ale Green Arrow ji v tom nenechal a přišel na pomoc. Nakonec to jako vždy zvládli. Green Artemis sice utrpěla hodně vážných zranění, ale přežila." Vzpomenu si na ten pohmožděný kotník, vykloubené rameno a spoustu naraženin. Jak to zítra zamaskuji ve škole, vážně nevím. Asi hodinu se učím, když na mě táta zavolá z dola, že je po rozhovoru a je čas se nasoukat do těch šatů. Naštěstí jsou dlouhé, kašlu vám na lodičky, jdu v teniskách. Naštěstí je to jenom sraz nějakých tátových přátel, nebo co, ale já tam musím, abych "zase netrčela doma, nebo neprovedla nějakou blbost jako dnes odpoledne,". Ale co, bude tam strejda Barry s Iris a Norou. Když se narvu do těch šatů, zakryju ještě jizvy a modřiny a ovážu si ten kotník, který strčím do tenisek. Vezmu si pro jistotu oblek a masku, kdyby se nedejbože něco stalo. Upravím se a sundám brýle, nasadím čočky. Když sejdu dolů, máma s tátou už jsou oblečení a čekají na mě.
"Sluší ti to Ash," mrkne na mě mamka.
Táta se akorát zašklebí a vezme klíčky od auta na znak, že máme přestat s holčičím dýchánkem a jít k autu. Radši to uděláme a vyrážíme na večírek.

***************
Když dorazíme, všimnu si, že je tu spousta neznámých tváří. Ani nevím, že někdo takový ve Star City žije, natož je ještě tátův známý. Už z dálky vidím Noru, jak pojídá spoustu sladkostí na tácích. Noře je 17, takže je stará jako já, je to dcera strejdy Barryho. Taky po večerech pracuje jako superhrdinka. Zdědila totiž po tátovi super-rychlost, takže se k Flashovi přidala ještě XS. Jakmile mě zaregistruje, jde za mnou. A já za ní. Ale jak za ní jdu, nevšimnu si kluka, který jde do protivky a vrazím do něj tak, že se mi podlomí noha s pohmožděným kotníkem.
"Moc se om-" mé oči se zadívají do těch nejkrásnějších očí v celém multivesmíru, do očí Sebastiana Johnsona. Podívá se na mě stylem "kdo sakra jsi a proč jsi do mě vrazila", ale pak mu to asi dojde.
"Jé, ahoj Ash, já jsem tě málem nepoznal bez těch brýlí," usměje se na mě.
Málem se mi podlomí znova kolena, ale tentokrát ne bolestí. Nojo, s dealery a podobnými záporáky problém mluvit nemám, ale co se týče mě jako Ashley Queenové, mám problém mluvit tak trochu se všemi, hlavně když jde o Sebastiana.
"Ehm, no, jsem to já." To jsem vážně řekla právě takovou blbost? Panebože, co si o mě pomyslí. No, jen se na něho usměji a pokračuji v cestě. Když dorazím k Noře, ta se jen ďábelsky pousměje, ale dál si toho nevšímá. Ale čeho si všimne, je můj kulhavý krok. Když jí popovídám, co se stalo, jen obrátí oči v sloup.
"Jo, to přesně znám, holka," řekne soucitně. Je na tom asi se svým tátou dost podobně.
Chvíli si povídáme, když najednou zaslechneme střelbu a někdo v místnosti padá na zem zraněný.

Takže, rozhodla jsem se zkusit další příběh! Tohle je zatím takový malý začátek. Kdybyste měli jakékoliv tipy, rady, kritiku, klidně pište do komentářů i do soukromého, budu ráda za každé projevení takové aktivity :) snad se vám tato část líbila :)

The Imaginative Girl