Just that human [DOKONČENO]

Rena Tokiya jméno mé

Kou znovu překvapeně zamrkal.

"Je mi jedno jestli jsi ten nebo ta. Miluju Rena Tokiyu!" obejmul Kou Rena se slzami v očích. Ren mu chtěl objetí opětovat, ale v tu v tu chvíli si Kanato srovnal myšlenky.

Odtrhl je od sebe a nelítostně Renovi vrazil pěstí. Ehm... Chtěl. Ren se uhnul.

"Kanato, vím že jsi naštvaný, že jsem ti lhala, ale byla to jediná možnost, jak vás přesvědčit, že ne každý člověk je takový, jaký si myslíte...." snažil se mu Ren vysvětlit důvod.

"Jsi stejný jako ostatní primitivní lidé. Jsi lhář, Rene!" vykřikl Kanato a hnal se po Renovi.
Ren se tentokrát neuhnul.

"Dobře, chceš-li vidět jak trpím, prosím, jsem připravena zemřít," zatnul Ren pěsti. Díval se Kanatovi do očí.
Kanato se zarazil.
Díval se Renovi do očí. Po chvíli se napřáhnul, ale... Něco mu nedovolilo pokračovat.
Dal ruku podél těla a jen se na Rena strnule díval.

" Mé pravé jméno je Rena Tokiya, a jsem stejně dobrá jeko Ren," prohlásil blonďák.

"Ne, jako holka jsi užitečnější," ušklíbl se Laito.

"Jsem holka s klukem v těle stejně tak, jako anděl s ďáblem....

... A vždy když se kouknul na Tebe, tak se ti dva radši spojí a jsou za jedno..." ušklebek mu Rena oplatila.

"Nedovoluj si, holčičko,"

"Co mi tak uděláš? Dáš mi na prdel?"

"A jak rád,"

"Ty mi dáš na prdel a já tě do tvé prdele kopnu tak, že se ocitneš ve vedlejším pokoji, tak se kroť," zabouchla za sebou Rena dveře a nechala kluky, ať se s tím novým zjištěním sami porvou. Zároveň jim ale ukázala, že je stejně dobrá holka, jako je kluk.