Just that human [DOKONČENO]

Nervozita Úplně Všude

Subaru si netrpělivě vyměňoval pohled s Yumou. Nemuseli říct ani slovo a stejně věděli, co si ten druhý myslí. Proto, když se začali oba najednou smát, vypadali jako retardovaní lachtani z Bohnic, ani jeden z nich se tomu nedivil.
Shu stál u pohovky, na které seděl Azusa, Kou a Kanato a kterou před nedávnem obýval i Ren v tažený Laitem na nohy. Sluchátka vysely na košily a jemně se pohupovaly tam a sem jako kyvadlo hodin stojících v rohu. Ano, Shu si sundal sluchátka. Mozart se sice dobře poslouchá, ale zvědavost co z toho vznikne byla o mnoho silnější než slavný hudební skladatel.
Kou, který se nadechoval Shuovi vůně, spokojený s Klidným úsměvo-úšklebkem seděl dál. Byl klidnější než jindy. Úšklebek ale prozrazoval, že o Rena strach nemá. Dokonce to vypadalo, že mu okně věří, že se z toho nějak vykroutí a byl zvědav jakým to bude způsobem.
Zato Azusa s Kanatem byli jako na trních. Seděli sice vedle klidného Koua, ale vrtěli se o sto šest, a tak to cloumalo celou pohovkou. Nechápali Koua. Jak může být tak ledově klidný. Azusa se začal nervozitou řezat nožíkem, pohled měl však stále upřený na Rena s Laitem a dokonce to dělalo dojem, že si řezání ani neuvědomuje.
Kanato na tom byl podobně. Chvilku neposeděl. Kousal si do rtu a přál si, aby už to měl za sebou amohl se s Renem bavit a smát. Byl to totiž jediný člověk, který mu rozuměl a Kanato by mu v životě neublížil.
Ayato, který seděl v křesle opodál, se nervózně vztekal, klel a nadával, ale potichu. Když ho to přestalo bavit a dostal ze sebe, co potřeboval, našpicoval všechny smysly, nemohlo mu nic uniknout.

Ren stál a díval se Laitovi upřeně do očí. Přimhouřil je.
A to, co udělal v následující sekundách udělal tak rychle....
Rychlí pohybem k Laitovi přistoupil blíž, chytil ho oběma rukama za ramena a přitskl své rty k těm jeho.
Ren Laita políbil...

Za nápad vděčím nevinnému komentáři KreslenieJeNaj,která mi pomohla si to uvědomit ani o tom nevěděla... 😉

😘😘