Část 28 - Rozhodnutí

1.7K 86 45
                                    


Hráči se začínali rozcvičovat a přicházelo čím dál tím více lidí, až se na mě docela i lepili.

Nemám moc ráda takhle stísněná místa..

Hra začala a mně se to docela zalíbilo.

V první půlce ale vyhrávali soupeři. 

"Kruci." bouchla jsem naštvaně do zábradlí.

"Deset minut přestávka." oznámil někdo do mikorofonu.

Achjo, už půlka? Kde je ten Akio?...

Tak si aspoň dojdu na záchod, abych tu nemusela být mezi těmi lidmi...

Umyla jsem si ruce a koukla se na sebe do zrcadla, a co jsem neviděla, moje oblíbený tři krávy..

"Co chcete?" vystartovala jsem po nich už trochu otráveně.

"Dej nám důkaz, že znáš Stayna osobně." "Proč bych měla." "Chceme vědět pravdu! Máme na to právo!" vykřikli na mě.

"Právo čeho? Toho, že chcete známýho zpěváka jenom pro sebe? I když jste ho nikdy neviděli? Nebuďte pitomý." zakroutila jsem hlavou.

"To ty jsi pitomá, nechápu, jak si mohl vybrat tebe!" "To já taky ne." uchechtla jsem se. 

Opravdu vlastně ani nevím, proč si vybral mně. Ale ani trochu toho nelituji a nevzdám se ho, ať už se stane cokoliv.

"Každopádně, uhněte." chtěla jsem projít, ale oni mi tam doslova udělali lidskou barikádu.

"Vysmahněte." začínala už jsem být naštvaná.

"Myslíš, že proti nám třem něco zmůžeš?" uchechtla se ta hlavní.

Podle mě maximálně zbiju jednu a ty dvě další mě zbijou potom.

Takže je to absolutně v prdeli a ve velký nevýhodě.

"Nechcete toho už nechat? A přiznat to, že jsem s A- Staynem spolu?" přeřekla jsem jeho jméno.

"Nikdy!" vyjekli. "Proč? Myslíte, že u něj máte nějakou šanci?" řekla jsem posměšně, ale ony se naštvaly.

"Nebuď nafoukaná." dala mi jedna z nich facku, která ale zas tak moc nebolel. Nevím, jestli to bylo její silou, nebo tím, že jsem byla zvyklá od táty.

"Každopádně já se Akia nevzdám." stiskla jsem pěsti a koukla se na ně s hněvem v očích.

"Ty děvko!" napřáhla pěst, ale dříve, než s ní udeřila, jí někdo tu pěst chytil.

"Co se do toho pleteš!?" koukla se za sebe, ale jakmile tam viděla naštvanýho Akia, ihned zmlkla.

"Akio." uchechtla jsem se.

"Promiň, že jdu pozdě." řekl vážně. Je naštvaný.. Hodně naštvaný.

"Vy děvky, poslouchejte mě teď dobře." odhodil tu jednu, která málem spadla.

"Jestli se ji ještě jednou dotknete, zařídím, že bud po vás." postavil se přede mě.

"A Nicol, promiň, už nebudu chodit pozdě." řekl a před nimi mě políbil.

Takže, chtěla bych se vás na něco zeptat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Takže, chtěla bych se vás na něco zeptat. Jedna holka si ode mně přečetla knížku Hra na Milence a napsala skoro úplně stejnou knížku, sice má 13 částí, ale je tam tak strašně podobných okolností a doslova stejné situace, navíc má i mojí knížku v přečtených. Zkoušela jsem jí poslat zprávu, která i obsahovala, co se mi tam nelíbí a požádala jí, ať to smaže, nebo opraví, no neodpověděla mi celý dva týdny a knížku vydává dál. Co mám podle vás dělat? :/ Zatím Bye, Bye

Bad BoysKde žijí příběhy. Začni objevovat