Bad Boys. To je jméno skupiny, která je poslední dobou jediné téma, o čem se holky baví. Mladí, hezcí a úspěšní kluci, který každý miluje. Až na mě....
"Jsi roztomilá." zasykl Akio a já opět zčervenala. "Blbe." hodila jsem na něj polštář z gauče.
"Ano, ano." zasmál se a v tu chvíli nám někdo zaklepal na dveře.
"Dále." pozval ho dále Akio a ve dveřích se objevil Noah. "Co tu dělá?" byla jeho první věta, když mě viděl.
"Teď tu bude bydlet." "Aha. Potřebuju od tebe poradit s jednou písničkou." v klidu to přijal. To se docela divím..
"Klidně. Píšeš novou?" "Uhm, ale potřebuju,abys mi ji zahrál na kytaře, ještě nevím, jak zní, moje kytara je právě poškozená a jinou nemám." řekl. "Měl by jsi si už zařídit novou." řekl Akio. "Ano, ano." uchechtl se.
"Proč si nepůjčíš Akia?" zeptala jsem se jednoduše. "Protože ten na svojí kytaru nenechá sáhnout. Písničky spíše hrajeme na normálních kytarách, ne elektrických, kde se zvuk trochu zkresluje." "Aha." přikývla jsem.
Akio šel do jeho hrací místnosti, kterou mi při přehlídce ukazoval. Měl tam dvě elektrický kytary a jednu normální, k tomu nějaký papíry.
"Tady, zahraj tuto část." ukázal mu prstem na papíře Nick, když se Akio vrátil a přisedl k nám. "Ok." přikývl a začal hrát.
Bylo to úžasný..
Jakoby tu kytaru ovládnul.. A usmíval se při tom. Andělsky se při tom usmíval, šlo vidět, jak si to užívá, a jak ho to baví, taky tak to i znělo.
Pozorně jsem poslouchala a nemohla se nabažit té neskutečné hudby...
"Tak?" přestal. "Uhm, tady to musím přepsat." vzal si Noah tužku a něco tam začal čmárat.
"Zahraj to ještě jednou." řekl Akiovi, který to zahrál opět, ale pořád se to tak strašně hezky a přijemně poslouchalo.
Stejně nechápu, jak pouze z not to zvládá. A jak Noah kruci dělá melodii? Nechápu to, přitom mě to strašně fascinuje.
"Děkuju." odešel.
Já jsem se přitom na Akia pořád upřeně dívala. "Copak?" uchechtl se. "Bylo to úžasný." zazářily mi oči.
"Myslíš?" zasmál se.
"Ne, ale fakt! Bylo to fakt neskutečný. Jakoby tě ta kytara poslouchala, bylo to úplně nejlepší!!" mávala jsem kolem sebe rukama jako největší blázen a popisovala, jak moc úžasný to bylo.
"To jsem rád." zasmál se. "Zahraješ ještě?" zasykla jsem na něj andělsky. "Co mám zahrát?" "Co chceš." usmála jsem se.
"Dobře." přikývl Akio a hrál dál.
Nemůžu se té melodie nabažit....
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
