Kouzlo vlny tsunami

3.

*Liss

,,Kdeže se to máme sejít? "

,,U tý skály, pamatuješ?" Ann sklopila oči a kousla se do rtu. Na ten den ani jedna z nás nezapomene. Bylo mi šest a naši mě pustili s Kate a Ann ven. Kdo že byla Kate? Moje starší sestra. Měla na mě dávat pozor. Koupaly jsme se. Bylo nádherně: teplo, nebe bez mráčku, pofukoval lehký vánek.....ale potom....ta vlna. Přišla odnikud. Kate se mě pokusila zachránit, což se jí podařilo, sama ale při tom umřela...

Od té doby jsou na mě naši upjatí. Těším se, až se to mimčo narodí. Budou se starat jen a jen o něj, a já budu mít konečně klid! Máma je už ve čtvrtým měsíci. Olala! Já jsem tak šťastná!

,,Ahoj holky!" ,,Co?" šeptla jsem a vzápětí se otočila. Hádejte, kdo tam je. Mike! Aww. To božsky vypracované tělo! Úsměv od ucha k uchu a ty hnědé vlasy vlající ve větru. Já ho miluju! On není tak úchylnej jako Phil! Blonďák blbej!

,,Ahoj Miku!" zakřičela jsem na mého "boha". Ještěže o ničem neví...běží ke mně?! On běží ke mně! ,,Ann? Chyť mě."  zašeptala jsem směrem k té nejchápavější osobě na světě. Ta se jen usmála, ale to už u mě můj bůh stál. Kéž bych našla odvahu a pozvala ho ven...tam bych se ho zeptala, jestli se mnou bude chodit, on by řekl jo a chodili bychom spolu až do smrti!...Jenže já jsem srab. Takže budu až do smrti smrťoucí sama. Sice se tu ještě nabízí Phil, ale úchyláka fakt nechci. 

,,Kde máš Phila?" přerušila tok mých myšlenek Ann. A v tu chvíli jsem si teprve všimla, že tu ten blonďák vážně není! Né že by mi to vadilo, právě naopak. Místo odpovědi se však jen otočil. Taky jsme se tam podívaly. O né! to není možný! Ten ňouma běží sem!

,,Čau holky." On na mě mrknul? Jako fakt? Bože....

,,Nazdar Phile." odpověděla jsem podrážděně.

,,Ahojky Phile" řekla s úsměvem Ann. Nechápavě jsem se na ni podívala. Ta náhle vybuchla smíchy, a jelikož ona má šíleně nakažlivý smích, začala jsem se smát taky. Anebyla jsem sama. Tak jsme se všichni tlemili, aniž bychom vlastně věděli čemu. Po zhruba pěti minutách smíchu jsme si šli zaplavat.

*Ann

Je docela zábava pozorovat, jak se Phil marně snaží zaujmout tu chudinku Liss, která ho ze srce nenávidí. Často se bavíme o klucích, ale ona se mě nikdy nezeptala, kdo se mi líbí. Ale jsem za to docela ráda. Jak bych jí asi vysvětlovala, že se mi líbí Will?? Kuřák, ale pěknej. Má svojí partu, ve který ale (zatím) není žádná holka. Ne že by mu holky vadily, jen to ne!  Jenom nekouří.....(myslím nezdravě!!!!!!!!......i když.....zdravě asi taky ne :D). I když, jak tak o tom přemýšlím, kdyby se se mnou aspoň bavil častěji a chodil se mnou třeba i ven, tak bych klidně kouřit začala. 

Ve škole je ještě jedna parta kuřáků, ale ti nekouří je retka, ale hulí i trávu. A to už je moc. A čeho je moc, toho je příliš. Ve třídě se prý jen pořád něčěmu tlemí, většina lidí propadá a všechny problémy hází za hlavu....Celkem bych to chtěla zkusit, ale s kým? A kde? A hlavně, kde bych tu trávu sehnala? A ubalit jointa taky nebude jen tak....Bože můj!!! Nad čím to tady přemýšlím?? Přece bych nezradila mámu, tátu a už vůbec ne Liss!

Už to cítím : ,,Blíží se." ani jsem si nevšimla, že jsem to řekla nahlas. Jenže Liss mě uslyšela a okamžitě se začala rozhlížet. Když ho spatřila, radši běžela za klukama do vody, srab je to! Nikdy se nebavila se staršíma, od toho jsem tu byla vždy jen já. Ano nevím, proč se jich vlastně bojí! Vždyť to jsou normální lidi! 

¨Ta vůně cigaret se okolo mně vine, jako by se mě snažila dostat za Willem. On není jako ten...buzerant...Mike. Nevím, co na něm Liss vidí!  Nekouká na holky a když už, tak jen do očí. Často si povídá s holkama, ale jen jako kamarád. A jednou jsem ho na škole v přírodě přistihla, jak si honí nad fotkou mého bratrance!! Ale nemám to srdce říct to Liss. Stejně by mi nevěřila, tak co.... na rozdíl od mého bratrance. Čistě náhodou, teda, nevím jestli to byla náhoda, neposlouchal mě, nebo měl jen dobrou náladu, ale nevadilo mu to. Zvláštní.

,,Ahoj Ann" otočila jsem se. Will stojí přímo u mě! Všichni jsou ve vodě, takže jsme sami. Celkem se toho bojím, přece jen, já jdem v plavkách, on je v plavkách. Bůh ví, co se mu honí hlavou. 

***

Takže, moc děkuju za pžřečtení, tuhle kapitolku bych chtěla věnovat Lucce (je mi líto, ale není mi souzeno napsat 1000 slov :D), a všem, co to čtou :) taky bych chtěla poděkovat všem, co hráli dneska v fotbal, jste nejlepšííí! :* :D jo a omlouvám se za chyby, ale vážně nezvládám  chatovat se 4 lidma a psát pravopisně :D navíc...takhle pozdě?? :D no každopádně, tobě přeju hezké ránoo, hezký den, hezký večer, hezkou noc :** a ezapomneň, nikomu jinýmu, jen tobě, čtenáři :* ;)