Je další den a já si to znova štráduju s vozíkem, měšcem, a seznamem chodbou k jezírku, při první dnešní cestě k vozíku, jdu lesem, něco zaslechnu, kouknu na nejbližší strom, a během dvou vteřin jsem na něm, pak se opodál z keře vyplíží tři ryšavci, a po chvíli zase zmizí, až po další chvíli se odvážím slézt, a dopravit zásoby na vozík.
Při dnešním "nákupu" takhle narazím ještě na tři skupiny než nakoupím vše co je na seznamu.
Později ten den to líčím náčelníkovi, nezdá se moc šťastný. "To je moc špatný, nejspíš přišli na to, že jim nějak unikáme. Jestli přijdou na to, kde je tajná chodba, jsme v koncích. Jak dlouho nám podle tebe vydrží současné zásoby?" "Tak týden a půl, při lepší vůli tři." "Dobrá, zítra nepůjdeš nakupovat, jen vyřídíš Dakovi, že si kvůli bezpečí dáme 2 týdny pauzu, a pak se uvidí." "Dobře." Přitakám.
Druhý den vyrážím, odlehčena od měšce, a vozíku, pod jezírkem se zastavím když u něj zaslechnu kroky, počkám než utichnou. Pak asi po pěti minutách konečně vylezu z jezírka, po cestě jsem jako na trní, při sebemenším zvuku skáču na stromy, což se mi aspoň pětkrát vyplatí.
Když se konečně dostanu na místo setkání, Dako už tam čeká. Když nikde nevidí měšec, vypadá trochu zmateně, hned začnu vysvětlovat. "Máme problém. Ryšavci nejspíš mají podezření, budeme si muset dát s naším plánem chvíli pauzu, zůstaňte na blízku, uvidíme se za dva týdny." Dako vypadá trochu překvapeně, ale pak řekne. "Dobrá, tak za dva týdny." Rozloučíme se.
A po cestě domů strávím mnohem víc času na stromech, než na zemi.
Ahoj lidi, omlouvám se, že vydávám tak pozdě, ale znáte to, škola, a jiné...
ČTEŠ
ABITA:Hořící kříž
RandomJejí původní jméno je rituál krve sedmi příběh o strašném osudu jedné mladé abiliťanky, a vzniku jednoho z démonů abilitské mytologie Kdo jsou abiliťané? Přečtěte si v new magic, and technology
