Pětkrát kdy Leo Valdez téměř zemřel a jednou kdy to udělal

Nový pěstounský domov

Zneužitý, zbitý a stočený ve skříni.

Tak ho našli.

Dny, ne týdny. Tak dlouho tam byl zamčený. Měl málo vody a jídla, a ještě méně světla. Měl pohmožděná tělo, zlomenou ruku a pár žeber. Byl trýznění téměř k smrti pěstounskými rodiči. A nemohlo mu být více než deset let.

Záchranáři ho pomalu zvedli, nechtěli mu ublížit ještě víc než teď. Položili ho do zadní části sanitky a okamžitě odjeli. Jeho pěstounský rodiče stáli u policisty zatím co jim nasazoval pouta. Snažili se s ním bojovat. Snažili se jim vysvětlit že to nebylo tak jak to vypadalo. Ale jak by mohli, dvojce pěstounů zanedbávala dítě aby měli víc peněz. Kromě toho to ale bylo mnohem víc než zanedbání. Bylo to zneužití.

To byl Leův druhý pěstounský domov. První nevyšel, ale nebyl ani zdaleka tak špatný jako tenhle. Alespoň v tom prvním mu nikdo neublížil. V ten den kdy byl předán jeho novým rodičům, věděl že bude mít potíže. Otec byl alkoholik, který se o nic nestaral a jen málokdy byl doma. Matka byla naprostý blázen. Věčně opilá a zdrogovaná. Jak to že vůbec dovolili takovýmhle lidem aby se stali náhradními rodiči?

Ocet měl tmavé vlasy s ostře tvarovanými vousy a s očima barvou odporné špíny. Matka měla blonďaté vlasy které si často stahovala do ulízaného copu a oči v barvě měsíce. V den co tam Leo přišel a posadil se, se stal jeho život ještě horším. Měl dva nové rodiče o kterých věděl že se o něj nebudou starat. Když ho rodiče šli vyzvednout měli na tváři přívětivý úsměv, přivítajíc ho. Vypadali šťastně že si můžou Lea vzít. Jakmile ale prošli dveřmi svého domu jejich úsměv zmizel. Vzali ho do špatně osvíceného pokoje.

,,Tohle je tvůj pokoj" řekla žena hlasem chladným hlasem. Leo se podíval. Viděl malý pokoj ze šedými zdmi a malou postelí. Jeho nový pokoj neměl televizi, žádná videohry, žádné hračky. Nic čím by se Leo ve svém novém pokoji zabavil. Vypadalo to spíše jako vězeňská cela než pokoj pro dítě. Té noci všichni seděli u malého skleněného stolu. Leo se třásl každým soustem které spořádal, a snažil se být možná co nejtišší.Leo tuhle rodinu nechtěl rozčílit.

,,Leo" řekla jeho nová matka ostře. Rychle odložil vidličku kterou právě držel a začal ji věnovat plnou pozornost. ,,Vím o tvém ohni Leo. Vím co jsi udělal své pravé matce." Leo ní vyděšeně pohlédl. ,,Udělali jsme předběžnou kontrolu abychom schovali všechny zápalky a zapalovače. Takže nemáš nic s čím by jsi mohl něco zapálit. Takže vrátím k tomu co jsem říkala. V tohle domě nebude žádný požár, rozumíš?"

Leo přikývl, ale v očích měl strach.

,,Dobře" pokývala hlavou. ,,Teď běž do postele."

Leo pohlédl na jídlo které nedojedl. Měl hlad ale nechtěl se s novou pěstounskou matkou hádat. Rychle se zvedl a utekl do svého pokoje. Když se tam Leo dostal vytáhl se zásuvky nějaké pyžamo které bylo stejně šedé jako místnost. Převlékl se a ulehl do své malé postele a zíral do stropu. Za chladných nocí se chvěl. Zdálo se mu že chlad postupuje skrz zavřené okno. Leo potřeboval teplo, potřeboval oheň. Bál se to říct nahlas ,zvlášť po tom co se stalo z jeho maminkou.

Takže každou noc Leo zachumlal do pokrývky a snažil se zahřát.

Zatím šli věci tak hladce. Byl to první týden bez výbuchů vzteku, bez házení věcí a bez křiku nebo prokletí. Věci šli pěkně hladce. Jednou se ale jeho pěstounský otec vrátil domů a alkohol z něho táhl tak jak ještě nikdy předtím.

,,Leo!" vykřikl. ,,Pojď sem!"

Leo rychle přiběhl aby zjistil co se děje za dveřmi. ,,Ano?" zeptal se Leo zdvořile.

..Ano, pane" opravil ho muž.

,,Pardon" zamumlal Leo.

,,Leo vezmi mi tohle" řekl otec a podal mu sako. ,,Pověz ho někam, je mi to jedno." Leo přikývl a utíkal aby ho zavěsil na věšák v chodbě. Jakmile ho ale pověsil ozval se další křik.

,,Leo, kde si chlapče?" vykřikl znova muž.

Leo se k němu rychle vrátil. Otec seděl na pohovce a vypadal omámeně. ,,Ano, pane?" zeptal se Leo a tentokrát si dal záležet aby to bylo správně.

Muž se usmál. ,,Správně, pane, to se mi líbí" mumlal si muž. ,,Leo přines mi prosím pivo z ledničky" přikázal mu a položil si nohy na konferenční stolek. Leo přikývl a odběhl do kuchyně. Otevřel těžké dveře ledničky a popadl hnědou láhev s pivem a rozběhl se zpátky k otci. Muž se podíval na pivo a zamračil se ,,Ne ty idiote! Chci to druhý, to zelený!" vykřikl na Lea ale nechal si láhev v ruce. ,,Víš co je zelená?!" Leo přikývl a rychle běžel zpátky k ledničce aby mu přinesl nové pivo. ,,Kde je kurva tvoje matka! Kde je? Je určitě zase s jiným chlápkem a neuráčí se mě ani přivítat když dojdu domů"

,,Š-šla do obchodu," zakoktal Leo stále svírajíc zelenou láhev.

Muž se zhluboka a hořce zasmál. ,,To je to co vždy říká, jak já tu ženskou nenávidím, Leo, máš pivo nebo jsi příliš hloupí než abys ho našel."

,,Mám ho pane," řekl Leo když zavřel dveře ledničky a pospíchal zpátky k otci. Podal mu láhev a sledoval jak ji rychle mrštil na stranu pohovky.

Podíval se na Lea ještě před tím než promluvil. ,,Leo, podej mi ještě jednu flašku." zakašlal. Leo přikývl a běžel do lednice aby mu přinesl to co chtěl. Vrátil se, ale jakmile se ocitl na koberci uklouzl a láhev mu vylítla z rukou. Svůj pád ubrzdil ale láhev se na podlaze rozbila přesně před nohami jeho pěstounského otce. Muž na Lea pohlédl tak rozzlobeně že si Leo myslel že ho zabije i očima. ,,TY IDIOTE!" vykřikl na Lea neštvaně když si sundaval košili nasáklou pivem.

,,J-já o-omlouvám se-" zašeptal Leo. Muž popadl prázdnou láhev a hodil ji po Leovi. Naštěstí byl tak opilí že se na tom podepsala i jeho muška a Lea minul.

,,Pojď ke mě chlapče!"zakřičel na něj a pokoušel se dostat blíž k Leovi.

Leo couvl. ,,J-já t-ti dám ještě jednu," řekl rychle, ale muž ho popadl.

,,Věděl jsem že jsme si tě neměli brát! Nestojí to za ty peníze které za tebe dostáváme!" plivl na Lea, když s ním rozzlobeně zatřásl. Leo vykřikl když se snažil dostat se pryč od muže. ,,Nesnaž se utéct! Protože mě neutečeš!" vykřikl a napřáhl ruku. Tak přistála na Leově levé tváři a zanechala červenou stopu. Leo zakvílel a ještě více vykřikl. ,,Řekl jsem ať se nesnažíš utéct!" zakřičel muž. Leovi do očí vstoupili slzy. Ach, teď pláčeš, tak patetické," plivl muž a hodil Lea na zem. Leo přisál na pravé ruce a vykřikl bolestí, když slyšel jak mu v ruce hlasitě křuplo. Muž kopl Lea do boku než popadl opasek. ,,Neučím tě ty malý idiote!" napřáhl pásek a udeřil Lea. Pásek šlehal Lea na mnoha místech, což zanechalo modřiny všude kde pás udeřil. Lea celé tělo bolelo, bolestně vykřikl. Chtěl aby přestal. Konečně muž odhodil opasek a vzal Lea za límec košile. Leo nevěděl kam ho bere ale byl rád že už ho nikdo nebije.

Muž kráčel dolů do suterénu a otevřel malou šatnu bez oken, v níž nic nebylo. Hodil ho hrubě na zem. ,,Půjdeš ven až dostaneš pořádnou lekci," a s tím muž zavřel dveře a Leo se sám posadil do temné místnosti.

Nyní Lea položili do postele a připojili ho k monitoru. Bylo rozhodnuto že zůstane v nemocnici dokud nebude schopný k odchodu. Pak se vrátí zpátky do pěstounského systému kde se Lea pokusí dát někomu dalšímu.

Leo neměl na výběr. Právě se to stalo. Tak to fungovalo. Ale to nezměnilo skutečnost že těch mnoho nocí uzamčených ve skříni Lea uvnitř zlomilo a zoufale potřeboval aby mu někdo dal jenom malý náznak lásky.