Rozhovory s autormi

womiska

 Do našich rozhovor zablúdila ďalšia zaujímavá autorka. womiska je zaregistrovaná na Wattpade už od roku 2013, jej profil sa pýši množstvom úspešných príbehov a stovkami nasledovateľov. Trochu sme ju vyspovedali a ona nám odhalila mnohé aspekty svojej tvorby.

1. Si na Wattpade už nejaký ten piatok. Za ten čas si publikovala množstvo poviedok a získala množstvo čitateľov. Ako by si ty sama opísala svoju prácu/seba ako autorku?

Něco lehčího na začátek by nebylo? :) Řekla bych, že moje tvorba mě hodně zrcadlí. Možná je to tím, že už mi nějakou dobu není –náct a mám něco prožitého, tak se mi do mých příběhů dost často přenesou situace, které jsem prožila nebo jsem jich byla svědkem, samozřejmě v upravené podobě. A to si myslím, že je i celkem poznat, protože sice v mém psaní hraje obrovskou roli fantazie, ale úplně vše si představit nelze. Myslím, že díky tomu můžu s klidem říci, že rozhovory postav nebo jejich myšlenkové pochody (které jsou obvykle stěžejní částí mých povídek) jsou snadno uvěřitelné a působí reálně. Stejně tak i jejich situace, do kterých se mé postavy ženou (velmi ráda připomínám fakt, že já jsem jen obyčejný autor, kterého postavy nutí psát přesně to, co mu diktují). Hodně je trápím, ať už fyzicky nebo psychicky, ale tak to prostě chodí, nikdo v životě nepluje jen na růžovém oblaku štěstí. Život je horská dráha, kde se velmi těžce šplhá na vrchol, ale o to strmější a rychlejší je pád dolů. Sama nemám ráda, když čtu něco, v čem je znát, že autor píše něco, o čem nemá ani páru (tady bych zmínila třeba popisy těhotenství nebo sexuálních scén – dvanáctiletá slečna prostě nemůže vědět, jak to přesně probíhá, jaké u toho jsou pocity a podobně), proto se snažím opravdu vše vykreslit do detailu tak, aby se čtenář dokázal do postav vcítit. A díky některým komentářům vím, že se mi to daří. Nic nepotěší víc, než když mi čtenář ve své zpětné vazbě dá vědět, že jsem ho rozesmála a nebo rozplakala – z toho mám vždy úplné mravenčení. A jak bych popsala sebe jako autorku? Jsem zásadová a poměrně sebevědomá. :D Zakládám si na pravidelném vydávání kapitol a nejednou jsem psala kapitolu na poslední chvíli, abych to stihla, naštěstí ještě nikdy to nikdo nepoznal. :D Moji čtenáři jsou pro mě důležití, proto chci, aby se na mě mohli spolehnout aspoň v tomto, i když díky tomu pak na komentáře odpovídám se zpožděním.

2. Aké boli tvoje začiatky? Ako sa za tie roky zlepšilo tvoje písanie, čo by si ešte vylepšiť chcela?

Moje začátky byly... No, neřekla bych strašné, to určitě ne. Spíš nepromyšlené a dějově uspěchané, a také poněkud málo popisné. Jako příklad uvedu příběh, co aktuálně vydávám každé pondělí. Nepochopeného, což je fanfikce na Avengers, respektive na slash pár Loki/ Tony, jsem začala psát asi před dvěma lety. Pak jsem měla rok a něco pauzu od psaní, narodila se mi dcera a neměla jsem na psaní vůbec myšlenky. No a letos jsem se k tomu vrátila a snažím se to dát do čtivé podoby. Oproti původnímu znění jsem schopna z jedné věty udělat čtyři sta slov, která mají nějaký smysl a nejsou tam jen jako "natahovací text", takže určitý progres tam určitě je. Myslím, že je to kolikrát i vidět u jednotlivých příběhů. Já sama vidím rozdíly třeba ve Zraněn na duši mezi první a poslední kapitolou, ale tam je ta změna asi nenápadná, jak to přicházelo postupně. Hodně si základám na popisu pocitů postav a na reálnosti rozhovorů, vypilovat určitě potřebuji popisy míst, ty mě totiž úplně moc nebaví. :D Ale ono je toho víc, v čem je možnost zlepšení, ale ničím jiným, než psaním, to nepůjde, tak prostě pořád pokračuji, snažím se a doufám.

3. Keď sme už pri tých začiatkoch, ako si sa ku Wattpadu dostala? A k písaniu? Priviedla ťa k tomu až táto stránka alebo si písala už predtým?