3

64 3 0
                                    


Po dvou dnech neustávajícího běhu jsem zastavila u jezera. Proměnila jsem se na člověka a skočila do vody. Plavala jsem asi hodinu, poté jsem vylezla a šla se najíst a pak spát. Brzo ráno jsem vyrazila pomalým krokem a narazila na jedno městečko poblíž Kalifornie. Na ceduli stálo Vítejte ve Wolfwoodu.

Divné to jméno, pomyslela jsem si a šla dál. Uprostřed náměstí jsem narazila na malý hotýlek a ubytovala jsem se v něm.

Všude kolem jsem cítila pach vlků. Bála jsem se. Bála jsem se , že hned co mě ucítí,zabijí mě. Naštěstí jsem odborník v ukrývání svého vlčího pachu, tak doufám, že mě nenajdou. To jediné mě doma naučili, skrývat svou dominanci a svůj pach.

Po měsíci jsem zjistila, že za městem žije smečka nejobávanějších vlkodlaků v USA. Vede ho obávaný vlkodlak Ryan Braun.

Ve městě jsem si pronajala byt se dvěma pokoji a našla jsem si práci v místní kavárně jako obsluha. Bohužel pro mě tam pracuje jedna vlkodlačice,takže si budu muset dávat pozor i tam. Jmenuje se Jackie a je docela sympatická. Myslím si, že nic netuší,ale náhoda je blbec že?

Zrovna pracuji, když do kavárny vstoupí velmi pěkný kluk/muž.Je hodně dominantní a já hned poznám,že je to alfa Ryan.

Když se střetneme pohledem mám chuť sklopit oči a ustoupit.Ale to neudělám a uhnu pohledem a pracuji dál.Bohužel dnes Jackie pracuje za pultem a já obsluhuji zákazníky. Pořádně se nadechnu, zkontroluji jestli necítím svého vlka a vyjdu vpřed.

Luna? To určitě...Kde žijí příběhy. Začni objevovat