oneshots || Larry CZ

sleepover // friends to lovers

Pivo, popcorn, videohry, spousta dek a polštářů. Pizza měla dorazit co nevidět. Vypadalo to, že jsem měl všechno připravené. Už chyběl jen nejdůležitější člověk: Harry.

Když mi v šest napsal, že je na cestě z posilovny, rozhodně jsem nečekal, že mu to zabere víc jak hodinu. Během té doby jsem stihl několikrát překontrolovat, zda mám nabité baterie do ovladače, jestli má pivo správnou teplotu a jestli je Harryho nafukovací matrace dostatečně nafouknutá. Kvůli té přespávačce jsem byl ve stresu, i když jsem sám moc nevěděl proč. Možná to bylo proto, že jsme s Harrym už dlouho nic takového nepodnikli. Anebo proto, že jsem při myšlence na svého nejlepšího kamaráda cítil motýlky v břiše a hřejivý pocit v hrudi.

Chtěl jsem znovu zkontrolovat stav baterií, když se ozvalo zaklepání na dveře. Rychle jsem vstal z gauče, div jsem nepřevrhnul již rozdělanou plechovku, a běžel otevřít.

„Čau," zazubil se zelenoočko a přátelsky mě objal. Neunikla mi vůně vanilkového parfému s lehkým nádechem tabáku. Bože, jak moc mi chyběla.

„Co ti tak dlouho trvalo?" zeptal jsem se, když jsme se přesunuli do obýváku. Harry se okamžitě rozplácnul na gauči a napil se z mé plechovky.

„Musel jsem se stavit doma a trochu se dát dohromady. Dneska jsem se totálně oddělal a nechtěl jsem ti tady hned usnout," vysvětlil a obličej mu zkřivila bolestivá grimasa, když se natáhl, aby vrátil již prázdnou plechovku na stolek.

„To vidím. Naštěstí tvůj nejlepší kámoš myslel na všechno!" rozzářil jsem se a hupsnul jsem vedle něj. Možná až příliš blízko, protože se Harry maličko napjal, ale neodsunul se.

„Vážně?"

„Ano! Zajistil jsem nám večeři, takže nemusíš nic vařit."

Neunikl mi Harryho zděšený výraz.

„Než mi začneš děkovat, že jsem ti uvařil vynikající večeři, nech mě, abych tě zklamal. Objednal jsem pizzu."

Harry si úlevně oddychl, za což si ode mě vysloužil ránu polštářem.

„Vím, že vařím naprosto odporně, ale aspoň jednou bys mohl předstírat zklamání," ohrnul jsem spodní ret a založil si ruce na prsou. Harry se akorát usmál a zavrtěl hlavou.

„Promiň, Lou, ale to bych opravdu nemohl. Přeceňuješ moje herecký schopnosti."

Než si stihl vysloužit další ránu polštářem, ozval se zvonek. Vstal jsem z pohovky a na cestě ke dveřím ukázal na Harryho zdvižený prostředníček. Vyzvednul jsem pizzu, dal mladému poslíčkovi spropitné a vrátil se do obýváku. Harry už nebyl rozvalený na pohovce, nýbrž na množství dek rozprostřených na koberci a rozdělával nové plechovky piva. Mezitím, co jsem byl na chodbě, musel dojít do kuchyně.

„Doufám, že jsi objednal sýrovou."

„Samozřejmě, pane vybíravý," sednul jsem si naproti Harrymu a krabici položil mezi nás. Jakmile jsem ji otevřel, unisono jsme se natáhli pro stejný trojúhelníček, takže naše ruce se dotkly. Harry prudce ucuknul a když jsem se na něj tázavě zadíval, přestože se tvářil, jako kdyby se nic nestalo, na tváři mu hrál růžový odstín. Pousmál jsem se  a natáhnul k Harrymu ruku s pivem.

„Na zdraví," ťukli jsme si a konečně se pustili do lahodné a nezdravé večeře.

„Takže jaký jsou plány na dnešní noc?" zeptal se Harry a ukousl si pořádný kus.

„Budeme hrát hry," řekl jsem věcně. „Ale když budeš unavenej, koukneme třeba na film."

Harry zamyšleně přežvykoval.