Proč zrovna my?!

1

Z pohledu Máji

"Huráá" slyšela jsem v polospánku svoji sestru. "Konečně konec školy!!"
To už mě probudilo, vstala jsem z postele a šla jsem dolů na snídani. "Přestaň, tak řvát." zařvala jsem na svoji sestru. "Tak teda dneska přijdete s holkama k nám na tu přespávačku jo?"zeptal se mně táta." Jojo, tak je to přece každý rok". "No tak se oblíkněte a já vás hodím do školy ok?". "OK". Po snídani jsem se šla obléknout. Na sebe jsem si vzala tu nejdokonalejší mikinu na světě. Why Don't We Mikinu. Šla jsem do koupelny udělat ranní hygienu a jelikož se nemaluju tak mi to trvalo tak 5 minut. Sešla jsem dolů obula si boty, nasedla do auta a vyrazily jsme do školy.

Z pohledu Natči :

Když už jsem byla skoro oblečená, uslyšela jsem, jak za mnou práskly dveře, otočila jsem se a v tu chvíli jsem byla celá mokrá."Tak seš blbá nebo vokolika? Kvůli tobě přijdeme ZASE pozdě do školy." Vynadala jsem své mladší sestře. Šla jsem se do pokoje převlíct a vzala si Why Don't We mikinu. Jelikož už bylo pozdě, tak jsem musela jít s polomokrýma vlasama.

Z pohledu Mirdi

Před školou jsem čekala na Natču a Máju. Najednou mě zezadu někdo obejmul a já se děsně lekla, otočila jsem se a tam stál Adam. "ADAMEE" zařvala jsem přes celou školu a skočila mu do náruče. "Chyběl si mi" zamumla jsem mu do ucha.
"Adame" vykřikla Mája a Natča a rozběhly se k nám. Skočily na něj, že s ním slítli na zem.
"Co tu děláš, vždyť si měl přijet až za týden" řekla jsem. "Nemohl jsem vás na konec roku nechat samotný." "Awww" obejmuly jsme ho a vešly s ním do školy.

Škola utekla docela rychle, přeci jenom je konec roku. Před školou nás vyzvedl Majin táta. Nasedly jsme do auta a chtěli vyjet když v tom nás zastavil. "Holky mám pro vás překvápko..."