nenávist vede k lásce?✔

9.

          Ráno jsem se probudila a snažila se zvednout, ale zabránila mi v tom ruka přehozená přes můj pas. Rychle jsem se otočila a podívala se na Willa, který ležel vedle mě. Rychle jsem si zkontrolovala oblečení. Willovo tričko?! Oddechla jsem si, když jsem zjistila, že mám spodní prádlo. ,,co sebou meleš?! Nech mě spát do prdele" zavrčel Will. ,,co se včera stalo?!" oddělala jsem jeho ruku a zvedla se do sedu. ,,můžeš mě nechat spát?!" křikl na mě. ,,ne!" Will se zvedla na lokty a podíval se na mě. ,,nic jsme spolu neměli. Chtěla jsi to, ale já nemohl. Stačí?" zpátky si lehl. Zůstala jsem na něj koukat. ,,tak moc se za sebe stydím" zašeptala jsem a složila si obličej do dlaní. ,,nemusíš. Byla jsi roztomilá" zívl si a sedl si. Asi mu došlo, že ho nenechám spát. ,,matka mě zabije" chtěla jsem vstát z postele, ale Will mě za pas stáhl zpátky. ,,včera jsem ji z tvého mobilu psal" sklonila jsem hlavu. ,,děkuju. Za všechno" zašeptala jsem. Ještě nedávno jsme se nenáviděli a teď spolu sedíme polonazí v posteli, super. ,,neděkuj" pousmál se. ,,proč jsi se mnou nic neměl?" vyhrkla jsem. On se zarazil a podíval se mi do očí. ,,ty si vážně nic nepamatuješ?" naklonil hlavu na stranu a sjel mě pohledem. ,,ne. Pamatuji si jenom to, jak jsem začala pít. Dál nic" Zakryla jsem si nohy dekou. Will zaklonil hlavu a povzdechl si. ,,nemohl bych s tebou něco mít, když jsi byla opilá. Nejsi jako všechny ostatní. Jsi jiná a to mě děsí" vrátil hlavu zpátky a podíval se mi do očí. ,,proč? Mohl si to udělat. Nešlo ti jen o to, že jsem jiná než ostatní holky..." nechala jsem větu nedokončenou. Will se zvedl z postele a otočil se ke mně zády. On měl jenom trenky. Proboha. ,,tak fajn. Záleží mi na tobě. Stačí ti to?" otočil se ke mně zpátky. Nevěděla jsem co říct. Jen jsem na něj koukala neschopna slova. Will si sedl zpátky, vzal mě ze strany za krk a přitáhl si mě do polibku. Zavřela jsem oči. Vzpomněla jsem si na všechny ty chvilky, kdy jsme na sebe křičeli. Neměla jsem tušení, že se něco takového stane. Vymazala jsem všechno z hlavy a užívala si jeho rty. Opatrně mě položil na postel a druhou ruku mi dal na bok. Když mi začal tričko vyhrnovat, tak jsem ho zastavila. On se ode mě odtáhl a podíval se mi do očí. ,,já nemůžu... Nechci o to přijít s klukem, kterýho jsem nenáviděla... Ne teď" vážně jsem mu dala naději? Co to se mnou poslední dobou je?! ,,ty jsi panna?" zašklebil se. Připadalo mi to jako vysmívání. Odstrčila jsem ho od sebe a sedla si. ,,jo jsem" odvrátila jsem hlavu. ,,tak proto si se tolik naštvala, když jsem ti řekl, že jsi děvka" zašeptal. Vrátila jsem hlavu zpátky k němu a přikývla. ,,omlouvám se" povzdechl si. ,,vážně mě to mrzí" zašeptal. To bylo snad poprvé, co jsem cítila, že tu omluvu myslí vážně. ,,už o tom nemluv" pohladila jsem ho po paži. Po sakra vypracované paži. Will mi omotal ruku kolem pasu a přitáhl si mě blíž. Byli jsme od sebe takový kousek, že se nám dotýkaly nosy. Trošku jsem se nadzvedla, abych byla výš než on a lehce ho políbila. Chvilku jsem to tak nechala a když chtěl víc, tak jsem ho kousla do spodního rtu. Někdo otevřel dveře do pokoje, takže jsem se rychle odtáhla. Na prahu stála Lili. Měla na sobě šatičky a vlásky spletené do dvou copánků. Přišla blíž k posteli a podívala se na Willa. ,,vážně jsi si jistý, že to není tvoje holka?" zvedla ještě víc bradu. ,,Lili sklapni" protočil očima. Strčila jsem do něj ramenem. ,,nemluv s ní tak. Co potřebuješ princezno?" naklonila jsem se k ní. ,,máma mě sem poslala, abych vás vzbudila. Za chvíli přijede táta a bude tu na oběd" odešla. ,,kurva. Úplně jsem na to zapomněl" zavrčel Will a zvedl se z postele. ,,asi bych už měla jít" taky jsem se zvedla a hledala svoje oblečení. ,,zůstaň tady" podal mi kalhoty a tričko, co jsem měla včera na sobě. ,,není to moc dobrý nápad" zavrtěla jsem hlavou. ,,věř mi. Je to lepší než být s tvojí mámou" nakrčila jsem nos a přikývla.

          ,,mami, to je Summer. Summer, to je moje máma. A tebe zná, co jsem slyšel" zašklebil se na jeho tátu. Jeho mamka ke mně přišla a podala mi ruku, kterou jsem příjmula. Nemohla jsem dostat z hlavy všechno, co jsme dělali ve Willově pokoji. ,,ráda tě poznávám" usmála se na mě. ,,já vás taky" úsměv jsem ji oplatila.

         ,,a jak jste se vlastně poznali? Winter se o tobě nikdy nezmínil" podíval se na nás jeho táta. Will protočil očima. ,,je to trochu složitější" pousmála jsem se, když jsem ucítila ruku na mém koleni. ,,a co dělají tvoji rodiče?" zeptala se mě Willova mamka. ,,ehm táta je právník a matka je momentálně bez práce" jeho táta se povrchně usmál. ,,Tim vzal práci u mě" jen jsem přikývla. ,,jak dlouho spolu vlastně chodíte?" podívala se na nás jeho mamka. Nechodíme. ,,mami!" okřikl ji Will. ,,co se děje? Řekla jsem něco špatně?" zděsila se. ,,jo! Všechno co říkáš je špatně" zvedl se a odešel. Chvilku jsme seděli v tichosti. ,,jdu za ním" zašeptala jsem a taky se zvedla. Zahlédla jsem Willa na zahradě, tak jsem šla za ním. ,,Wille" přešla jsem k němu a čekala, až se na mě otočí. Zase kouřil. ,,proč jsi na ni tak hnusný? Měl bys být rád, že máš tak super mámu a ne na ní křičet" založila jsem si ruce na hrudi. ,,to říkáš jenom proto, že tvoje matka o tebe nemá zájem" protočil očima. To zabolelo. Dala jsem mu facku. ,,nehodlám to udělat znovu"  zaznělo mi v hlavě. Porušila jsem to... Otočila jsem se k němu zády a odešla. Možná že jsem čekala, že půjde za mnou a omluví se mi, ale to je pod jeho úroveň. Přišla jsem zpátky do kuchyně a snažila se zadržet slzy. ,,ehm.. Děkuju za všechno, těšilo mě, ale už radši půjdu" pousmála jsem se. Lili se zvedla a přiběhla mě obejmout. ,,nechoď prosím" ohrnula spodní ret. Klekla jsem si k ní. ,,já už musím. Slibuji, že se uvidíme co nejdřív" usmála jsem se na ní. Jen přikývla. Rozloučila jsem se a odešla z domu. Nehodlala jsem jít k matce. Chtěla jsem domů.

           K matce jsem se ani nesnažila jít. Celou cestu jsem přemýšlela nad Willem. V jednu chvíli byl tak hodný a v druhou mi vmete do obličeje, že o mně matka nemá zájem. Jak je to mezi námi?! Přišla jsem domů a zarazila se nad odemčenými dveřmi. Táta tu neměl být a nikdo jiný nemá klíče. Jsem si jistá, že jsem zamkla. Vešla jsem dovnitř a zula si boty. Objevil se přede mnou táta. Pěkně naštvaný táta.