nenávist vede k lásce?✔

16.

Všechno jsem mu pověděla a čekala na jeho reakci. ,,tak tohle... Je super! Znám Willa už hodně let a za tu dobu se nikdy nehádal s otcem kvůli holce. A hlavně nikdy neřekl, že cítí něco takového. Jsi výjimečná a ne jako ty... Ostatní. Teď to neber zle. Myslím to vážně. Jsi to nejlepší, co ho za ty léta potkalo... Ale teď je to na tobě... Cítíš k němu to samé?" zaskočila mě jeho kladná reakce, ale potěšila mě. ,,to je právě to... Nevím to. Mám ho ráda, ale nevím, jestli ho miluju... Je to nový. Nikdy jsem to k žádnému klukovi necítila. A taky se to i bojím cítit... Však víš, že se bojím, co bude potom" nebála jsem se mu říct nic. Chápal mě. ,,Sam... To že se s ním vyspíš neznamená, že tě nechá. Sama vidíš, že tě miluje a myslím, že tě nenechá" tohle už mi řekl několikrát. ,,chci si to nechat pro někoho, u koho si budu na sto procent jistá. Možná že to Will bude, ale ne teď" zašeptala jsem. ,,kdybych to dávno nevěděl, tak se divím. Chápu, že se toho bojíš, ale nemůžeš se toho bát pořád. Bude to v pohodě. Taky jsem se toho bál, ale pak jsem to prostě pustil z hlavy... Will, i když na to nevypadá, není takový, že nechá holku jen tak. Jasně, někoho měl jenom na sex, ale tebe určitě ne. Jsi první holka, se kterou doopravdy chodí. Kterou hned neodhodí. Teď mě poslouchej. Je to můj nejlepší kamarád a znám ho. Věř mi. Vidím, jak se na tebe kouká a jak se k tobě chová. Vážně tě miluje" tohle je jediný člověk, co mě vážně přesvědčil. ,,Kime. Jak to sakra víš?" zasmála jsem se. Sám věděl, že o tom nebudu nějak mluvit, ale taky věděl, že jsem si to k srdci vzala. ,,Will mi to řekl. Nezlob se na něj" nakrčila jsem nos. Proč všem říká, změny jsem ještě panna? ,,jsi lepší ty, než jeho otec. Čekala jsem, že to někomu řekne" protřela jsem si oči. S Kimem už jsem nějakou dobu mluvila a byla jsem unavená. ,,běž spát. Slyším, že jsi unavená. Promluvíme si až se vrátíš, dobře?" zná mě. ,,dobře, děkuju" zvedla jsem se a šla pomalu k chatě. ,,neděkuj. Mám tě rád Sam" zašeptal. ,,já tebe taky" usmála jsem se a položila ho.

Ráno, když jsem šla s Lili na snídani, mě zadržel Will. ,,Lili běž prosím napřed" poslal ji pryč. Ona přikývla a odešla. ,,kde si sakra v noci byla? Hledal jsem tě" rozhodil rukama. ,,potřebovala jsem být sama" sklonila jsem hlavu. ,,proč? Myslel jsem, že přijdeš za mnou" vzal mě za ruce. ,,slyšela jsem, jak se hádáš s tvým tátou" Will se zarazil. ,,slyšela jsi, když jsem řekl... Ehm..." ,,jo slyšela" skočila jsem mu do řeči. Nechtěla jsem ho trápit, i když jsem nevěděla přesně o čem mluví. Jestli o vyznání citů, nebo mém panenství. ,,měl jsem to říct rovnou tobě... Nechtěl jsem, aby ses to dozvěděla takhle" povzdechl si, ruce mi pustil a dal si je do vlasů. Zvedla jsem k němu pohled. ,,co k tomu řekneš?" spustil ruce podél těla. ,,mluvila jsem o tom s Kimem a... Přesvědčil mě o jedné věci" přistoupila jsem o krok k němu. ,,o jaký?" dal mi ruce na boky. ,,miluju tě" zašeptala jsem a vyčkávala na jeho reakci. Čekala jsem to nejhorší, protože u něj člověk nikdy neví. Bála jsem se. Bála jsem se budoucnosti. Byl první, kterému jsem to řekla. Zvedla se na špičky a políbila ho, protože jsem to už nemohla vydržet. Stejně tak jako jsem byla já jeho první. Byla jsem přesvědčená o tom, že ho miluju, ale ne o tom, že s ním chci spát... ,,děti notak. Nechte si to na potom, teď pojďte na snídani" ozval se za námi pro mě neznámý muž. ,,Bene, teď se to nehodí" zasmál se Will a hlavou naznačil, aby odešel. ,,miluju tě" zašeptal, když Ben nebyl v dohledu. Pousmála jsem se a políbila ho. Ruku v ruce jsme sešli dolů na snídani. ,,kde jsi v noci byla? Jsi celá? Bál jsem se o tebe" přišel ke mně táta a objal mě. Willovi jsem naznačila, aby odešel. ,,asi ti budu muset něco říct" začala jsem se usmívat. ,,já Willa zabiju" pochopil to špatně. ,,pochopil jsi to špatně tati. Před chvílí mi oficiálně řekl, že mě miluje" udělala jsem vážnou, ale přitom se usmívala. ,,konečně" znovu mě objal.

S Willem jsme měli na starost Lili, takže jsme byli pořád venku. Když jsme se zase za tmy vraceli, tak jsme uložili Lili a šli k Willovi. ,,proč jsi řekl svýmu tátovi, že jsem..." zčervenala jsem a sedla si na postel. Will s úsměvem zaklonil hlavu. Jemu nedělalo problém o tom mluvit, ale mně ano. ,,slyšela jsi, co o tobě říkal? Kdyby to nebyl on, tak by se válel v krvi na zemi!" sedl si ke mně. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a nohy si přehodila přes něj. On mě objal kolem pasu a políbil mě na čelo. ,,jdeš v pondělí na trénink?" zvedla jsem k němu oči. ,,na trénink jo, ale do školy ne" poposedl si na posteli. ,,co ti ještě řekl tvůj táta?" objala jsem ho kolem pasu. Will se ironicky zasmál. ,,ať si říká co chce. Jeho firmu ať si klidně strčí do prdele. Chci být s tebou a ne s holkou, která bude podle jeho představ" zavrtěl hlavou. ,,bojím se o tátu" zašeptala jsem po chvíli ticha. ,,nedovolím mu to. Nemusíš se bát" vzal mě za bradu, zvedl mi hlavu a políbil mě. Byla jsem ráda, že dodržuje to, co řekl tátovi. Nebude nic zkoušet do doby, dokud nebudu připravená. Věděla jsem, že to jednou přijde, tak jako u všech... ,,chci abys mi vysvětlila, jak to bylo s Bef" zvedla jsem obočí. ,,myslíš Beth?" jen přikývl. Aspoň že si pamatuje moje jméno. ,,no... Vždycky ses jí líbil. To ona ti chtěla dát svoje... Ty víš. A když jsem měla tu tvoji mikinu, abych ti ji vrátila, tak si myslela, se jsme spolu spali. To ona zařídila všechny ty plakáty, moji počmáranou lavici a všechno ostatní" pokrčila jsem rameny. Will zakroutil hlavou. Až teď mi dochází, jaký do Willa byla blázen... Celkově byla blázen.