Crystal Pack - Winter is coming

Kapitola 2.

Arwen
Když jsem se ráno probudila, všechno mě bolelo. Včerejší večer jsme s Chrisem celou noc běželi, protože se hrozně rychle blížila bouře. Nakonec jsme usnuli pod starým smrkem. Ráno jsem ale ucítila něco zvláštního. Byl to pach hodně podobný Chrisovu.,, Co je? " Zeptal se Chris, který si všiml mého zamyšlení.,, Ni, jen že tu něco cítím, pojď se podívat. " Řekla jsem a kývla hlavou směrem k místu, kde byl pach nejvíce zřetelný. Chris nasál vzduch do čenichu a hned vzápětí stáhl osac.,, Tak co? " Zeptal jsem se, protože mně byl pach neznámý.,, Vlk. " Řekl Chris a nastražil uši.,, Půjdeme to prozkoumat? " Zeptala jsem se. Chris chvíli váhal, ale potom souhlasil.,, Jsme vlk a pes, ubráníme se. " Řekl klidně. Stáhla jsem uši.,, Vlk a vlko pes. " Opravila jsem ho, ale sama poslední slova skoro plivala na zem.
Chvíli jsme šli podle pachu a nakonec jsme se dostali až do slepé uličky mezi dvěma skálami. Když jsme se chtěli vrátit, zavalil nám kámen cestu. Chris stačil jen tak tak uhnout, aby ho kámen nezasáhl. Byli jsme v pasti. Najednou se ale znovu objevil pach vlka. Chris naježil srst a začal vrčet a já štěkala do prázdna. Mezi skalkami se něco pohnulo. Byl to obrys hubeného vlka menšího vzrůstu. Pohyboval se mezi skálami spíše jako kamzík, než jako vlk. Když se dostal blíže k nám, vystrčil z temnoty čumák pokrytý řídkou a zacuchanou šedou srstí.,, Co vás přivádí na mé území? " Zeptal se vlk. Podle hlasu jsem poznala, že se jedná o samce.,, My nechceme potíže, jen jsme mysleli že nám pomůžete. " Řekl Chris klidně. Vlk ohrnul pysky.,, Jsme teď totiž bez domova a hledáme místo k žití. Nevzal byste nás do vaší smečky? Lovili bychom vám a pomáhali. " Řekla jsem vlídně. Vlk se trochu oklepal a vycenil své žluté, křivé zuby.,, Víte vy vůbec, kdo já jsem? O tyto lesy dlouho bojuji se Speedem a jeho smečkou. Ach, já ty uctívače Zeměpsice nesnáším! " Naklonila jsem hlavu a vyjekla.,, Promiňte, neříkal jste náhodou Speed? Ten hnědý vlk? " Vlk kývl hlavou.,, Ty ho znáš? " Řekl překvapeně, ale stále stejně odměřeně.,, Ano,............ ten bídák je můj otec. " Najednou se vlk pohl. Pomalu vyšel ze stínu a byl krásně vidět. Byl ještě hubenější než se zdál být předtím a oči mu nebezpečně svítily. Přišel ke mně a začal si mě prohlížet. Chris na vlka nebezpečně vrčel, ale já jsem stála v klidu a nechala se očichat. Všimla jsem si také, že to není samec, ale samice. Mluvila o sobě ale v mužském rodě a hlubokým hlasem, takže asi nebyla úplně v pořádku. Konečně prolomila hrobové ticho a dychtivě řekla:,, Takže se náš Speedo dal na hafíky? Hm, zajímavé zjištění, viď vlčí fenko? Jak se slečna jmenuje? " ,, Mé jméno je Arwen. A když už jsme v tom představování, tohle je můj nevlastní bratr Chris. Ale také bych ráda znala vaše jméno. " Řekla jsem klidně. Vlčice si odkašlala.,, Echo.... " Najednou začala mluvit úplně jinak. Její hlas zněl spíše jako hlas fenky.,, Pojďte za mnou, můžete u mne chvíli bydlet, než se vydáte na cestu. " Změna jejího hlasu i chování mne celkem překvapila, ale byla jsem ráda, že už nás nechce sníst. Ochotně jsme s Chrisem šedou vlčici následovali. Chris z toho moc nadšený nebyl, ale já jsem Echo věřila a byla vděčná za přístřeší.

Ola!
Omlouvám se za kratší kapitolu, ale vůbec nestíhám 😂
Jinak, tuto kapitolu bych chtěla věnovat RavenWhiteIsBack aneb majitelce Echo :3