Crystal Pack - Winter is coming

Kapitola 5.

Včera bylo už celkem pozdě, takže jsem si raději šla lehnout. Tu noc se mi zdál velmi podivný sen o..... Bílém vlku. Zdálo se mi, že přišla obrovská zkáza. Umíraly stovky vlků, všude byla krev a uprostřed toho bitevního pole stál on, obrovský bílo - šedý vlk s hrdě vztyčenou hlavou. Vypadal jako nějaký bůh co na sebe vzal podobu krásného vlka aby mě.... Varoval? Já nevím. Každopádně jsem se tu noc nevyspala moc dobře. Protáhla jsem se a dlouze zívla.,, Vyspala ses dobře?" Zeptal se Chris, kterého jsem si doteď nevšimla.,, Celkem.... Obstojně. " Řekla jsem. Chris ke mně šel trochu blíže a potichu se mě zeptal:,, Ty jim věříš? " Sama jsem vlastně nevěděla jestli ano nebo ne.,, Noooo.... Momentálně je to naše jediná možnost. A hlavně, je to můj otec. " Čekala jsem, že z toho bude hodinový rozhovor, ale kupodivu ne.,, Víš.... Já bych tu také rád zůstal. Postavení lovce je skvělé a..... Už jsem si našel i pár přátel. " Řekl Chris už normálním hlasem. Byla jsem šťastná, protože opustil smečku jsem rozhodně neměla v plánu. Celý svůj život si přejí mít otce a teď, když se mi toho požehnání dostalo přísahám, že si ho udržím co nejdéle to půjde. Jestli se mám někde usadit, je to tady. Tady jsem v bezpečí.
Když jsem se konečně vyhrabala z pelechu, okamžitě jsem narazila na Gammu.,, Amigo.... Amigo! " Zavolala jsem na drobného vlčka.,, Nah.... Á Beta! Copak potřebuješ? " Zeptal se šedý vlček vlídně.,, No... Zaprvé, říkej mi Arwen, na Betu nejsem zvyklá a zadruhé, to nejdůležitější, jak je Echo?" Řekla jsem klidně, ale dychtivě. O Echo jsem se bála, a sakra hodně. Blíží se zima a podle toho, co řešili lidé celé léto v kouzelných bednách bude sníh hodně dlouho, možná až do léta.,, Echo už je lépe. Pár hlídkařů mi pomáhá se o ni starat." Řekl Amigo a protáhl se.,, Aha, tak já... Nebudu rušit." Po těchto slovech jsem odešla. Chtěla jsem se trochu projít po území, ale sama. Nemám ráda moc velkou společnost vlků kolem sebe, nejsem na to zvyklá. Chvíli jsem kráčela táborem smečky a až teď mi došlo, jak je to obrovská a silná skupina vlků. Obrovské lovecké oddíly se zrovna dávaly na cestu za kořistí a stejně početná skupina stopařů vedená silným černým vlkem je doprovázela. Všechno klapalo jako hodinky, každý měl svou úlohu. Když jsem opustila obrovský prostor tábora, střed celého území smečky, vydala jsem se pomalým krokem lesem směrem k východní hranici. Byla jsem celkem překvapena, když se mi pod tlapky dostal studený sníh. Že by začala zima už teď? Pomyslela jsem si a začala nad tím přemýšlet. Najednou jsem ale zbystřela, protože mě v nose zaštípal nepříjemný pach..... Pach řetězů. Když jsem žila na farmě, bylo tam pár psů, kteří byli uvázaní. Nikdy jsem nechápala proč. Vždyť byli tak milý, ale když trávily celé dny na řetězu..... Změnili se. Pořád byli nešťastní nebo naštvaní. Chtěla jsem jim pomoci, ale matka mě od řetězů a uvázaných psů držela co nejdál. No a teď jsem ten hnusný pach cítila znovu. Vůbec se mi to nelíbilo, ale zvědavost mě pomalu hnala po stopě. Přikrčila jsem se za křoví a poslouchala.,, Tohle nemá cenu... Jsem vděčná že mi chceš pomoci, ale nejde to... " Řekl jeden z vlků. Neviděla jsem ho detailně, ale byl vyhublý a zakrvácený od řetězu, který ho svazoval. Vedle něj stáli další dva vlci; jeden velký a bílý a druhý menší hnědo šedý. Bílý vlk se přikrčil a začal na mě vrčet, menší se postavil před zakrváceného a začal ho bránit.,, Jestli si jdeš pro něj, budeš muset zabít i nás. " Řekl mi neohroženě bílý vlk do očí. Jeho tmavě modré studánky byly nádherné.,, Nepřišla jsem vám ublížit, ale pomoci. Nacházíte se na území vlka Speeda a jestli vás najdou, bude to problém. " Řekla jsem klidně. Bílý vlk se pomalu stáhl a dva menší se začali radovat.,, Dokázali jsme to! Teď už nás Luck nechá být! " Vykřikla šedo hnědá vlčice radostně.,, A co tu tedy děláš ty? Jsi hlídkařka z farmy, kterou smečka přijala? " Zeptal se bílý vlk už vlídně, ale stále ne úplně klidně.,, Ne, já jsem Beta a vlk Speed je můj otec. Přišla jsem s nevlastním bratrem, který se stal lovcem. " Řekla jsem a upřela svůj pohled na tlapu zakrvácené vlčice. Byla celá rudá, ale myslím že její zbarvení byla světle žlutá.,, Tak Beta... Je mi to trochu trapné, ale nepomohla bys nám... Beto? " Zeptal se bílý vlk.,, Jistě! Jako první se tví přátelé musí dostat k Alfovi, náš Gamma Amigo vám ošetří rány a já se zkusím poptat po nějakém volném postavení. " Řekla jsem vlídně a pomohla žluté vlčici na nohy. Rána na její tlapě vypadala opravdu hnusně, byla celá krvavá a zhnisaná, ale pomoct jsem jí prostě musela.,, Tolik toho pro nás opravdu dělat nemusíš. " Řekla hnědo šedá vlčice, která mi pomohla dostat žlutou na nohy.,, Musím. Vy byste pro mne udělali to samé, vím to. " Řekla jsem a dala se do kroku. Chvíli bylo ticho, ale to za chvíli prolomil bílý vlk.,, Asi tě zajímá co se stalo, že utíkáme ze smečky, viď? " Byla jsem hrozně zvědavá, ale sama bych se nezeptala, není to slušné.,, Pokud vám nevadí o tom mluvit, moc ráda si to poslechnu." Řekla jsem klidně a zbystřela. Nevěděla jsem co mám čekat, ale určitě to bylo něco hnusného a děsivého.

Ola!
Další kapitola je tu 👌 Já vím, utnout to v tom nejnapínavějším je prostě hnusné, ale já musela! 🙃 Tak co myslíte? Proč trojice záhadných vlků utekla ze smečky a proč má světle žlutá zaseklý řetěz v noze? Ráda si přečtu vaše teorie 💜