💧sedmá kapka💧

720 68 2
                                    

Z pohledu Sadie
Ráno jsem čekala u domu Grazerových jako vždy na Jacka ale tak za pět minut mi otevřela Jackova mamka a řekla mi že už je dávno ve škole. Když jsem došla ke škole někdo mě chytl za rameno. Doufala jsem aby to byl Jack.

Otočila jsem se a stál tam Finn.
„Hele Finne já-"
„Sadie, pojď se mnou." Řekl tak opatrně a něžně že mi málem upadla huba. Zatáhl mě za roh školy a já na něj hodila nebezpečný výraz.
„Hele nechci o tom co se mezi námi stalo vůbec mluvit. Jasný?"

„Ráda bych, ale musím to nějak vysvětlit Jackovi. Možná by to pochopil."

„To že je to tvůj nejlepší kamarád tak mu všechno říkat nemusíš."

„No v našem přátelství to tak chodí."
Finn sklopil hlavu k zemi a byl ticho. Nemohla jsem ho takhle vidět. A tak bude lepší to nějak zakecat a zkusit se i bez vysvětlení usmířit s Jackem.
„Dobře nic neřeknu, Wolfharde."

„Děkuju." Řekl a odešel.


Ahuj. Takže rozhodla jsem se že budu dělat kapitoly v tomto příběhu kratší. Jelikož by mi to jinak nevyšlo. Děkuji za pochopení! 🖤🌈

37 kapek života [Fack] CZ Kde žijí příběhy. Začni objevovat