37 kapek života [Fack] CZ

💧dvacátá kapka💧

Došel jsem až k parku. Kvůli tomu že se blížila zima začínala být tma dřív. Sedl jsem si na lavičku a usmál se. Co jsem vlastně čekal?

„Čekal jsem snad že mě jednou Finn Wolfhard políbí a pak s tím půjde ven a bude mu jedno jaký na to mají názor ostatní protože mě miluje. To těžko, s porovnání s ním jsem nicka. Byl jsem bláhovej když jsem si myslel že by mě někdo jako Finn mohl milovat. Že bych mohl mít Sadie za nejlepší kamarádku když je tak úžasná. Že, ž-že-"

Dál jsem nic neříkal jelikož jsem se rozbrečel.
„Proč jsem zrovna já jinej..." Šeptl jsem potichu.

Najednou jsem cítil jak si ke mě nikdo přisedl. Každý z jedné strany.
„Oh Jacku... Já jsem taková kráva. Stydím se za sebe." Řekla Sadie a objala mě nespouštěl jsem z ní pohled. Bál jsem se podívat na druhou stranu. Bál jsem se že tam je Finn a že mě slyšel. Bál jsem se.

Ale osoba za mnou mě chytla pod bradou a otočila si mě čelem k sobě. Jak jsem čekal, nebyl tam nikdo jiný než ty. Brečel jsi. Nikdy jsem tě takhle neviděl. Nikdy. Proč zrovna já jsem takovej...

Já tu kapitolu prostě ještě dneska napsat a vydat musela. 😁🌹🔥♥️
Snad se líbí! ♣️🥀🖤🖤