Poslední svíčka (The last candle)

Kapitola I.

,,Neee, dej mi už pokoj!"

Vykřikl ze spaní do ticha a tmy svého pokoje Martin, který se právě probudil uprostřed noci.

Otočil se a snažil se usnout dál, protože do zazvonění budíku zbývalo ještě pár hodin. Po několika minutovém snažení usnout, konečně zabral a spal v klidu dál...

Odbyla sedmá hodina ranní a Martinovi zazvonil budík. Martin jen tak zašmátral po telefonu a snažil se ten nepříjemný zvuk budíku vypnout.Když se dokopal vstát z postele, připadal si tak unaven, jako kdyby celou noc vůbec nespal. Možná to zapříčinil ten strašný sen, který ho v noci vzbudil.

,,Čau Pavle, promiň za menší zpoždění ale ráno jsem vůbec nestíhal."

,,Ahoj, v pohodě, to znám" odpověděl jeho spolužák a zároveň nejlepší kamarád, se kterým se Martin schází každý den před školou.

Pavel si však při vyučování všiml na Martinovi, něco divného.

,,Martin byl vždycky jiný než ostatní, ale dnes se mi nějak nelíbil, pořád koukal do blba a měl u toho strašidelný výraz v tváři" Popisoval po telefonu svému kamarádovi Jirkovi, se kterým společně i s Martinem tvořili partu nejlepších kamarádů.

,,To je zvláštní, co takhle se někde zase sejít a nenápadně se ho na to zeptat" navrhl Jirka

,,Okey, to je super nápad, tak já zavolám na skupinový hovor a domluvíme se"

Po dlouhém vytáčení co Pavel volal s Jirkou na skupinu se konečně připojil k hovoru i Martin.

,,Ahoj Martine, hele napadlo nás, že už jsme se dlouho všichni dohromady neviděli a tak bychom se mohli sejít někde v kavárně a pokecat o holkách, životě a tak"

,,No, mám hodně učení ale myslím že hodinka s přáteli mě nezabije"

,,Super, tak se sejdeme v 16.00 v kavárně na náměstí tady u nás v Hradci"

,,OK, tak zatím"