1.kapitola

2K 80 5
                                    

CINDY
Dneska poprvé nastupuji na střední školu v malém městečku Forks kde s rodinou žiji.

Ráno jsem se probudila v 6 hodin a šla udělat ranní hygienu. Poté jsem se šla obléct připravit do školy a nandat si mé hnědé kontaktní čočky. Když jsem se sebou byla dostatečně spokojená vyšla jsem z našeho domu, který byl sice krásný, ale přehnaně moc veliký pro 3 lidí. Jako jo jsem ráda za to že mám svůj vlastní pokoj, ale raději bych dala přednost menšímu domku s milující rodinou, než velké vile s rodiči kteří vás bijou.

Když jsem dorazila do školy šla jsem hned hledat moji třídu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když jsem dorazila do školy šla jsem hned hledat moji třídu. Našla jsem jí hned. Poté co jsem vešla do třídy všimla jsem si asi 6 krásných dívek a chlapců, kteří na mě hleděli svýma přenádhernýma očima.
Bylo mi ale divné že všichni mají stejně zlatě zbarvené očí. Zřejmě to jsou sourozenci. Obešla jsem je ale když jsem procházela kolem kluka který vypadal jak hromotluk všimla jsem si že si mě zaujatě prohlíží. Vybrala jsem si až místo v poslední lavici kde naštěstí nikdo neseděl. Vyndala jsem si na stůl věcí+block s tužkou a začala malovat tu holku s krátkými vlasy a bledou pletí přede mnou. Asi po minutě se ta dívka zvedla a došla ke mně. Podívala se na její portrét a usmála se. Přisedla si a podala mi ruku ,,Ahoj já jsem Alice Cullenová, ale říkej mi Al, a jak se jmenuješ ty?" zeptala se. ,, Ahoj jsem Cindy Butrvová. odpověděla jsem. ,,Moc mě těší" řekli jsme najednou. Trochu jsme se tomu zasmáli.

O 7 hod. později...

Konečně nám skončilo vyučování a já se vydala domů. Když jsem vylezla před školu zastavila mě Al a nabídla mi jestli nechci svést domů. Kývla jsem a šla směrem k jejímu autu kde stáli, jak už jsem zjistila její sourozenci. Vzájemně jsme se představili a nasedli do auta. Po 5 min. jízdy mi zastavili před domem. Já se rozloučila a vydala se do domu.

ROSE
Zastavili jsme před jejím domem.. no spíš vilou, rozloučili se a jeli směrem domů. Najednou se ale ozval Edward a řekl ,,Panejo ta bydlí v krásné vile". ,,Edwarda nezapomeň že my v krásné vile bydlíme taky" řekla jsem a on přikývl. Poté se ozval znovu ,,Jo a nepřišlo vám na ní něco divného?" zeptal se. ,,Ne proč myslíš?" zeptal se ho Emmet.
Ed:No nemohl jsem jí číst myšlenky a ani jsem tak necítil její krev, jako u ostatních lidí.
Em: No když to říkáž tak jo skoro jsem jí necítil. No ale jestli to není člověk tak co je zač?
Ed: To nevím ale musíme to zjistit. Ještě si promluvíme s Carlislem.
Všichni souhlasně přikývli.

Cullenovi a CindyKde žijí příběhy. Začni objevovat