Ahoj, moje jméno je Adia a tento rok začínám střední školu. Mám trochu strach, jelikož jsem slyšela že se tu zdržují vrazi, nebo tak něco... Ale moc tomu nevěřím.
Ráno jsem vstala, oblékla se, šla se nasnídat a rozloučila jsem se s mamkou.
Já: "Už musím jít mami, tak ahoj."
Mamka: "Ahoj, a dávej na sebe pozor."
Já: *uchechtle jsem se* "Neboj mami nejsem malá holka."
Usmála jsem se a mamka mi úsměv oplatila. Vyšla jsem ze dveří, zavřela a vydala se na autobusovou zastávku.Když autobus přijel, nastoupila jsem a posadila se na jedno z posledních volných míst.
Na další zastávce pár lidí vystoupilo takže se uvolnily sedačky a nastoupil jen jeden kluk, vypadal že bude podobně starý jako já. Ale něco mi na něm nesedělo měl brýle, ale ne obyčejné s orandžovymi skly a přes pusu měl šedý šátek. Ačkoli tomu se tak moc nedivím, protože na to že je září bývá po ránu zima.Zdálo se mi že mě sleduje, tak jsem od něj odvrátila zrak. Ale za chvilku se ke mě přiblížil a vypadalo to že se usmívá.
On: "j-je tady v-volno?"
Trochu koktal a všimla jsem si záškubů v jeho noze a ruce. Nebyl děsivý, ale měla jsem z něj špatný pocit.Já:"um.. Jo"
Vyndala jsem z kapsy telefon, dala si do uší sluchátka a začala poslouchat písničky. On se posadil naproti mě a já měla picit že mě opět sleduje. Nicméně jsem se neměla k tomu zjišťovat jestli to tak opravdu je, takže jsem si opřela hlavu a zavřela oči.Asi jsem usnula.. Teda určitě jsem usnula, probudil mě až jeho hlas.
On: h-hele? Nebudeš tu ná-náhodou taky vys-vystupovat?
Já rázem otevřela oči a podívala se z okna, stáli jsme u mojí školy. Vyskočila jsem ze sedačky a pak se zarazila, přičemž jsem se na něj podívala.
Já:"Jo, vystupuju.. Děkuju.. Málem bych hned první den školy přišla pozdě."
Opět to vypadalo to že se usmál, ale nemohla jsem si být jistá. Vyšel z autobusu a už se neohlédl, teď jsem ho pro změnu sledovala já. Zdálo se mi že mu z batohu kouká něco jako rukojeť sekery, naštěstí odbočil a já šla dál rovně. Vážně díky Mare.. Kdyby jste nevěděli Mare byla moje kamarádka na základní škole a právě ona mi vykladala o těch vrazích.Podívala jsem se na plánek školy, našla svou třídu a šla k ní.
Takže tohle je vše pro první kapitolu, pokud se vám to líbilo můžete se těšit na další kapitoly.
-CreepyXenary
ČTEŠ
Creepypasta High
Short StoryCo se stane, když Creepypasty začnou navštěvovat školu jako normální teenageři? No až tak normální zase ne.. Po 10:00 večer mají povoleno zabíjet! -CreepyXenary