Přátelé

446 31 0
                                    

Nějak jsem se začetla, ale co je 17:00 čas na večeři. Vydala jsem se dolů do kantýny kde už na mě čekala Cate, zamával jsem na ní a ona natáhla ruce, jako že mě chce obejmout.
Objala jsem ji a kupodivu mi ani nezlomila žebra.

Došla jsem si pro talíř a pustila se do jídla. Celou dobu jsem po oku sledovala stůl kde seděli creepypasty, jediný kdo mi občas pohled oplatil byli Toby a BEN, ostatní jsem nezajímala.. tedy prozatím.

Po večeři jsem se rozhodla vrátit a Cate šla hned za mnou. Když jsme došli na pokoj, lehla jsem si na postel a ackoli jsem to neměla v plánu usla jsem.

Probudila jsem se uprostřed noci, Cate dávno spala a já zjistila že jsou 4:00 ráno. Věděla jsem že už neusnu a jelikož jsem byla oblečená, vstala jsem a šla se projít. Ve dveřích jsem si vzpomněla na zákaz vycházení ale asi mi to bylo jedno.
Vyšla jsem na chodbu, rozhlédla se a nikde nikdo. Šla jsem dál a řekla.
Já:"Všichni si myslí že se to tu hemží vrahy ale já zatím žádného nepotkala."
Zasmála jsem se.

V tom jsem uslyšela kroky, samozřejmě mě to vyděsilo a začala jsem se rozhlížet kolem sebe.
"Doufal jsem že tě tu potkám"
Ozvalo se a z poza rohu vyšel Jack.
Polkla jsem. Že všech vrahů kteří tu údajně chodí, potkám toho kterého jsem si znepřátelila.

Já:"Co tu děláš jacku?"
Pokusila jsem se o úsměv.
Jack:"zkus hádat"
I když měl masku, věděla jsem že se usmívá.
Trochu rozklepaně jsem se uchechtla.
Jack:"chceš nápovědu?"
Vyndal ruce z kapes a v jedné z nich svíral skalpel.
A kurva.. Zaklela jsem si pro sebe, otočila se a dala se na ústup.. Nebo spíše sprint co nejdál od něj.
Samozřejmě že mě sledoval a byl sakra rychlej.
Do žil se mi nalil adrenalin a tak jsem mohla ještě zrychlit. Proběhla jsem dvěma patry směrem dolů a když mi začali docházet síly dostala jsem se k hlavním dveřím. Rozrazila je a vběhla do lesa, po chvíli jsem se otočila jestli mě pořád sleduje.. Ano sledoval. Pokusila jsem se ještě zrychlit a prudce jsem zahla za strom.

Auuu.. do něčeho jsem narazila a spadla.
Otevřela jsem oči a přede mnou seděl na zemi Toby se dvěmi sekerami u pasu.
Skvěle Adio, utekla jsi od jednoho vraho do náruče druhého.
Toby se na mě díval a jen občas trhl rukou nebo hlavou.
Já:"Promiň já neviděla jsem tě"
A pro jistotu jsem začala v sedě couvat, když jsem si všimla že jedna sekera je od krve.
Za mnou se zastavil udýchaný Jack, masku si posunul na stranu určitě jen proto abych viděla jeho úsměv.
Měl strašidelně špičaté zuby.
Skrčil se ke mě a opět vyndal skalpel.

Toby to celou dobu sledoval, slyšela jsem že se postavil a sklepa si z mikiny  jehličí.
Chytil mě za ruku a rychle vytáhl na nohy. Což mě a očividně i Jacka překvapilo.
Toby:"P-přišla za-zam-mnou.
Prohlásil Toby a dal mi ruku kolem ramen.
Já se na Jacka jen usmála a on znechuceně odešel.
Už zády k nám, procedil skr zuby:
"stejně se ještě uvidíme"

Byla jsem Tobymu neskutečně vděčná podívala jsem se mu do očí a řekla.
Já:"Děkuju.. A teď.. Teď mě zabiješ ty?"
Toby:"N-ne dnes-dneska nej-nejsem na lo-lovu"
Uchechtla jsem se při pohledu na krvavý otisk jeho sekery na mích bílích džínách.
Toby:" te-teda teď u-už ne."
Jen jsem se křečovitě usmála.
Toby:" a-asi bych-bych tě mě-měl do-dopro-provodit do po-pokoje.

Tak zase konec! Tahle kapitola byla o něco delší než ty předešlé, doufám že moje snaha nepřijde v niveč a alespoň ňekdo tohle bude číst.

-CreepyXenary

Creepypasta High Kde žijí příběhy. Začni objevovat