"Ahoj Yoongie... jak to že jsi tu tak brzy?" zeptala se mě máma. "Neříkej mi Yoongie" poučil jsem jí. "Né vyhodili mě" dořekl jsem. "Bože kvůli čemu?" podivila se máma. "Kvůli známkám" zalhal jsem jí a ona na mně hodila ten pohled jako "co mi to tu lžeš?". "Yoongi, proč mi lžeš?" zeptala se mně a pustila dovnitř. "Tak, byl jsem teda kvůli kamarádce s ní na pokoji aby jí nebylo smutno" zalhal jsem. "Jo, tak ty sis tam našel slečnu" řekla máma a potom dořekla "Dělám palačinky, nechceš taky?" Při téhle otázce se mi do očí uronili slzy. Rychle jsem odběhl za roh. A potom se vrátil. "Jé, ahoj babi." Byl jsem překvapený že je tam i babička. "Jak to že už si tady" podivila se babička. "Vyhodili mě " dořekl jsem. "A kvůli čemu?" zeptala se ta stará želva. Už jsem byl připraven říkat pokaždé lež. "Kvůli, kamarádce." odpověděl jsem. Jak ten večer plynul zeptala se mě na to eště sedmkrát a já už po sedmé řekl pravdu." Tak dobře bylo to kvůli kamarádovi kterého jsem měl tak moc rád, kvůli kterému jsem byl poprvé šťastný, kvůli kterému jsem poznal co to je láska" odpověděl jsem jim se slzami v očích. "Láska?!" vyjekla máma. Nenávidí homosexuáli. Se slzama v očích jsem vyšel z baráku. Dal bych za něj cokoliv, udělal bych cokoliv. Ani jsem mu nestihnul vyjádřit co k němu cítím. Ani políbit jsem ho nedokázal, ale teď bych udělal cokoliv abych mohl být v jeho obětí. Byla to jednostranná láska, kdysi dávno. Nebo teď?
Ahojky, nebojte se eště nejsme u konce. Ahojky 👋
