Přestal klepat ale začal mlátit do mých vchodových dveří. Rychle jsem vyběhla po schodech do patra do mé ložnice a jen poslouchala hlasité rány. Ani jsem si neuvědomila,že teď nebuší na vchodové dveře,ale jemným zaklepáním zaťukal na dveře od ložnice.
...
Ani jsem to nemohla pořádně rozvést aby to nějací z vás pochopili. Prostě Vrah -> Buch buch-> dveře -> majitelka zamknout -> nahoře konec -> vy pochopit...
Doufat...
(´･ω･')
Co by jste dělali vy? Já bych vzala broku a ,,Tak pojď spratku!!"
(＾▽＾)
Když nad tím tak přemýšlím,mohl to být i agresivní pošťák.
¯\_(ツ)_/¯
ČTEŠ
Horůrky ve dvou větách
NezařaditelnéObrázek z obalu patří Veronice Kuncové. Strašidelná a znepokojivá fakta + krátké příběhy ve stejném stylu. 1. V kategorii Horror ✔ 1. V kategorii Náhodné ✔
