Tak strašně ráda pozoruju lidi a snažím se v sobě udržet nenávist, ale překvapivě často sama od sebe odplouvá. Ale potom...
Potom, když jsem na hraně. Příplave zase zpátky. Zase se do mě zakousne a já bych kolem sebe hned začala mlátit a křičet. Křičet tak, že bych nerozuměla ani sama sobě...
A pak bych se jen stočila do klubíčka a vychutnávala ticho.
Jo, tak to je...
