Poloviční štěně

1. Bez Obojku

Poloviční stěně se dostávalo do menší části města. Už nebyl vedle obřích budov, kde nevidí ani vršek. Ale teď viděl i trojúhelníkovou střechu.

Štěně se zachvělo. Se svými dlouhými packami a mamkou žili v jedné obří budově. Už ani svoje jméno nechtěl.

Linzi! Jméno pro holky. Bleee! Pomyslelo si poloviční stěně.

Štěně se zastavilo na rohu ulice. Nechtěl už svoje jméno. Ani svůj obojek.

Všiml si něčeho v zemi. Přišel k tomu a očuchalo to.

Co to je? Pomyslel si. Snad se tím ten obojek dá rozbít!

Štěně k tomu přistoupilo a zaháklo obojek.

Zatáhlo. Začalo ho bolet za krkem ale tahal dál.

Už to chtěl vzdát když vtom se ozvalo rupnutí.

Obojek se roztrhl a štěně odlítlo přemetem dozadz.

No hurá, pomyslel si.

Na tlapkách měl malou odřeninu.Když odlítl, spálil si tlapku o tvrdý beton.

Každopádně šel dál neznámými ulicemi.

Někde zahoukala hlučná klec a jinde zaštěkal pes v zajetí dlouhých pacek.

Štěně unaveně pajdalo na kamené cestičce.Už ho bolely tlapky.

Přitiskl se na plot u cesty a lehl si.

Byl čas Rudého listí a čím dál víc se ochlazovalo.

Nepřál si být u svých dlouhých pacek, ale věděl že by to u nich bylo lehčí. Společně s maminkou.

Lehce poprchávalo a v malých loužích se dělali kruhy.

Chladný větřík štěněti pronikl až pod srst.

Třásl se a přál si mít společnost.

,,Hej mladíku!"

Zaštěkal nějaký pes a štěně s leknutím vstalo.

,,To...To mluvíš na mě?"

Zeptalo se štěně s třesoucím hlasem.

Byla mu zima a nevěděl ,kdo na něj mluví.

,,Na koho jiného? Tady jsem!"

Štěkal dál.

,,Už jdu!"

Poloviční štěně setřáslo strach který mu zaplavil myšlenky a běžel za hlasem.

Zanedlouho uviděl huskyho s vodítkem který držela dlouhá packa.

Husky štěně vyhlížel.,,Tak pojď!Mě se neboj."Zaštěkal.

Poloviční štěně přeběhlo cestu které dlouhé packy říkali silnice.

Vyskočil na menší kamenou stezku.

,,Ach,tobě musí být zima!Ty jsi se ztratil? Tak pojď s náma."Nabídl mu mile husky.

,,Jsem si jist že by tě mé dlouhé packy rády vzali."Pokračoval velký pes.

Poloviční štěně bylo až moc zmrzlé aby odpovědělo.

No, možná bych měl jít, ale i když...Zavrtěl hlavou. Aspoň bude v teple a bude mít hromadu jídla. Je na tom něco špatně?Štěně se rozeběhlo k většímu psovi a zaštěkal na souhlas.

Dlouhá packa která držela huskyho se ohnula.Do jedné ruky vzala štěně. Chvilku si ho prohlížela.

Dívala se na dlouhou hlučnou klec která jela okolo.

Pak zastavila,otevřeli se dveře a dlouhá packa nastoupila.I s polo štěnětem.

,,Jak pak se jmenuješ?" zeptala se dlouhá packa.

,,Hmmm, budu ti říkat..." dlouhá packa se zamyslela. ,,Viki!"

Další jméno pro holku! Zavrčelo polo stěně neboli Viki.

,,Jak ses tam ocitl?" zeptal se Husky který seděl vzadu na sedačkách a polo stěně vepředu.

,,Utekl jsem. A od vás taky utéču, ale chtěl bych se první najíst a zahřát" odpovědělo polo stěně. Husky zakňučel. ,,A jak se vůbec jmenuješ?"

,,China," odpověděl Husky a položil si hlavu.

,,China?" nerozuměl Viki.

,,Ano, po jednom státě. Pánička tam má babičku." odpověděl znechuceně China.

,,Už jsme tady," řekla dlouhá packa. Vystoupila, vzala Viki a položila na zem. Byli před menším domem který divně páchl.

,,Co to je?" zeptal se Viki.

,,Sousedův dům." odpověděl Husky. ,,Občas dělají problémy. My bydlíme tamhle." ukázal čumákem na obří bílý dům s různými výstupy.

,,Wow." řeklo polo stěně a Husky neboli China se vítězoslavně zasmál.

,,Tak jdeme, chlapci." řekla dlouhá packa a zamířila si to k bílému domu a dva psi šli za ní.

Ahoj!
Je tu další kapitola! Kousek jsem napsala já, Papaja a kousek (převapení pro mě 😂) Jasmi 🐈.
Co si o tom zatím myslíte? 😁