Petr :
Je půl sedmé ráno, a vím že bych měl vstávat do školy.
Brrrr.. Zavibroval mobil a já sem myslel že mě porazí. Přišla mi zpráva na Facebooku, píše mi Dave - můj nejlepší kámoš - ráno mě totiž vždy vyzvedne. Mám svoje vlastní auto, ale vždy mě chce vzít on. Někdy ho nechápu.
Konečně jsem se postavil z postele a pokroutil sem nad sebou hlavou mohl sem spát a nikam jet nemusím, nudná škola.
Ale musím, slíbil sem to Davovi, a chci vidět Nicki, i když ona si mě vůbec nevšímá.
#o hodinu později..
Táta je v práci, a už by mi měl zavolat Dave že přijede.
Přijde mi to blbe, protože vždy už o takovém čase volá. Pořád nic, tak sem mu zavolal já.
Překvapilo mě, že mi to tipl a pak už nezavolal zpátky.
Bože chlape, ty musíš mít těch věcí na práci. Pomyslel sem si a v duchu sem se zasmál. Stál sem opřený na kuchyňské lince, a přemýšlel sem, jestli do té školy půjdu.
Popravdě, každý den takhle přemýšlím :-D.
Jo, do té školy jdeš Petře!-promluvilo na mě moje vědomí, tak sem se vzal, zašel si nahoru po tašku, kde sem měl v podstatě jenom svůj macbook a ipad.
Zevnitř domu sem si otevřel garáž, ještě naposledy se na sebe podíval v zrcadle. Měl sem černé spadlé džíny které sem si hledal někde pod zadkem už, a bílo-zelené triko s nápisem "tropical" .
Garáž se otevřela, já si nasedl do mého žlutého Lamborgini a vyjel sem.
Nicki :
Zas jde.
Myslela sem si když sem věděla z dálky Petra. Moje mamka si s jeho otcem moc rozumí, chodí spolu na rande, na kafe, skoro každéj den sou spolu.
Petr se nesl fakt božsky. Měl v uších sluchátka, a každá holka ho bodala pohledem. Jen ja sem se dívala do země, a šla kolem něho.
"Nicki! ", zařvala kámoška, která mě viděla, a chtěla mi vrátit pravítko.
Otočila sem se, usmála se a promluvíla na ni" doufám že posloužilo ".
Jen se usmála a šla za svoji partičkou kámošů.
Já sem šla za Leonem(Chris Brown) . Je to můj nejlepší kamarád už 12 let.
" Ahoj", řekla sem a objala ho.
"Ahoj zlato, jak se máš? " objal mě taky a hodil na mě sladký úsměv.
" Mám se fajn,a ty? A neser mě s tím tvým božím pohledem ", řekla sem uštípačne.
Na moji otázku mi neodpověděl a nějak odbočil." Hej sleduji Petra, a háže na tebe pohledy, jak na žádnou jinou. Proč mu nedáš šanci? " řekl nějak dotčené, jak kdyby to měli naplánované.
Nechápu ho. Zná mě 12 let a neví jaká jsem?
