Jeho Komorník, Konečně spolu...

Cielovo poprvé aneb smrt slečny Lizzy

Z pohledu Sebastiana:

Tu noc ještě usnul, u mne v klíně s úsměvem ve tváři. Pouze jsem ho zvedl a odnesl zpět do sídla.

Položil jsem ho na postel a začal vysvlékat z denních šatů do košile. Přikryl jsem ho dekou a sklonil se nad něj. Tak malý a zároveň dospělý. Miluju ten pohled na něj, když leží a hlavu má podepřenou jeho dlaní. Jemně jsem ho políbil na čelo a zašeptal: ,,Miluji tě,''. Otočil jsem se směrem ke dveřím a šel. Sotva jsem sáhl na kliku, mladý pán zašeptal: ,,Sebastiane.. Prosím, lehni si ke mně,''. Koukl jsem na pána, jak jeho pomalu uzavírající se oči připomínající déšť a duhu, na mne prosebně koukali. Jen jsem si povzdychl, pousmál se a lehl si k němu. Jeho teplé ruce mne začali hladit po hrudi. Nebezpečně sjížděli níž a níž až k mému rozkroku. Potichu jsem zasténal slastí. Klekl jsem si nad něj a pomalu ho vysvlékl z košilky. On udělal totéž s mým oblečením. Líbal jsem ho svými chladnými rty, na těch jeho teplých rtech. Později se o slovo přihlásili i jazyky. Ciel neváhal ani chvilku a francouzský polibky, rozpoutal jako první. Hladil mne něžně po hrudi a zasněně mi koukal do očí. Já se jen pousmál a nenápadně jsem do něj vnikl. Ciel vykřikl slastí a zároveň bolestí. Nechtěl jsem být hned hrubý tak jsem jen jemně dělal pohyby dovnitř a ven. ,,Mhhh~ Se-Sebastiane.. Zrychli!'' mňoukl skoro neslyšně. ,,Jsi si jistý můj pane?'' řekl jsem nejistě. ,,To byl rozkaz!'' vydechl. Přivřel jsem oči a začal hruběji přirážet. Vzdychali jsme oba slastí. Ciel zatl zuby a prohl se v zádech. ,,Aaaahhhh!~'' vykřikl. ,,Se....Sebasti....Sebastiane....Ry...Rychleji!'' vysoukal ze sebe Ciel. Jen jsem přikývl a co nejrychleji to šlo, jsem přirážel. Přes ty vzdychy a steny jsem zašeptal svůdně: ,,Jsme u konce, mladý pane,''. Načež jsem se do něj vystříkal. Spadl jsem vedle něj únavou. ,,Houby vydržíš Sebastiane,'' zamručel spokojeně Ciel a zasmál se. Jen jsem se na něj podíval a řekl s úsměvem: ,,Uvidíme zítra.. Nebudete schopen vstát mladý pane,''. ,,Tak za prvé, když jsme jen ty a já, tak mi tykej. A za druhé, to mě bude bolet zadek?'' zeptal se. ,,Ano Cieli, kápl jsi na to,'' zašeptal jsem. ,,Jsem unavený a taky vyčerpaný Sebastiane,'' řekl pán a převlékl se do noční košile. Já se taky převlékl do spacího a lehl si k němu na postel. Zavřel jsem oči a snažil zabrat, načež o chvilku později mi Ciel zašeptal do ucha: ,,Miluji tě Sebastiane, jsi jen můj~'' a pak usnul.

Ráno:

Z pohledu Sebastiana:

Vstal jsem jako vždy časně ráno, abych stihl nachystat snídani mladému Pánovi. Převlékl jsem se a odešel do kuchyně udělat snídani. Broukal jsem si vesele a udělal míchaná vajíčka a anglický čaj k tomu. Odnesl jsem to Cielovi do pokoje a položil na noční stolek. Roztáhl jsem závěsy a řekl: ,,Cieli je ráno, musíš vstávat,''. ,,Doprdele,'' zanadával Ciel, když si sedl. ,,Copak, bolí zadeček?'' zasmál jsem se. ,,Sklapni Sebastarde!'' zavrčel Ciel uraženě. Podal jsem mu snídani do postele a usmál se. ,,Stejně je to tvoje chyba, že máš tak velký péro,''zavrčel Ciel a usrkl čaj. ,,Dnes asi ještě zůstaneš v posteli Cieli,'' řekl jsem a pohladil ho po vlasech. Ucukl hlavou a zamračil se. Stoupl jsem si a zavřel oči. Cítil jsem jak si mě chytil za košili a přitáhl k sobě. Otevřel jsem oči prekvapenim , když mě políbil. Já mu to oplatil. ,,Dobré ráno Sebastiane,'' řekl konečně Ciel a usmál se. ,,Dobré i tobě Cieli,'' zavrněl jsem spokojeně. ,,Pomoz mi vstát Sebastiane,'' řekl Ciel a udělal na mě smutná očka. Já se pousmál a pomohl mu. ,,Kurňa to bolí,'' sykl Ciel když si stoupl na zem. ,,Nejsi na to zvyklý Cieli, proto to bolí,'' přitakal jsem. Jen něco zabručel.

Pomohl jsem mu se převléct a řekl: ,,Dnes přijede slečna Elizabeth Cieli, už je podle všeho na cestě,''. Ciel vykulil oči. ,,Řekni mi že tu ještě není!?''. ,,No pravděpodobně ano, má tu kočár,'' řekl jsem když jsem se Koukl z okna. Ciel začal plašit. ,,Kurňa! Co jí jen řeknu?!? Chápeš že jsem se s tebou vyspal!?'' zařval na mě Ciel a přitáhl si mě k sobě. Lizzy stála ve dveřích a nechápavě hleděla na Ciela. ,,Mladý pán se jen špatně vyspal slečno Elizabeth, to je vše,'' řekl jsem nevinně a usmál se. Naštěstí tomu uvěřila a rozeběhla se směrem k Cielovi. Ani se nehnul. Hned po něm skočila a začala ho objímat. Ciel vzkřikl bolestí, jak s nim Pohla. ,,Copak je Cielku?'' zeptala se Lizzie starostlivě. ,,Mladý pán měl nehodu a tak ho bolí zadek a záda,'' řekl jsem. Uvnitř mne to vřelo žárlivostí na Lizzy. ,,Aha, tak to promiň Cieli,'' řekla Lizzy a pousmála se. ,,V pořádku,'' řekl se zaťatými zuby Ciel a opatrně se dobelhal na židli. Sedl si a snažil se potlačit bolest. Bylo mi to líto, byla to z části má chyba. ,,Já si odskočím, řekla Lizzy a odešla. Ciel si mě přitáhl a zašeptal: ,,Jak ji mám říct že ruším naše zásnuby?''. ,,Tak aby ji to neublížilo Cieli,'' odpověděl jsem. ,,Polib mne Sebastiane,'' řekl Ciel. ,,Ale..'' ,,,Dělej!'' zavrčel Ciel a přitáhl si můj obličej k jeho a líbal mne něžně. Já mu to vracel, ač nerad. Teď se to vážně nehodilo. Asi 10 minut jsme se tam líbali, ale pak přišla Lizzy. Bohužel jsem si toho nevšiml a ani Ciel ne. Jemně mě skousl rty a Koukl ke dveřím. Vyděšeně vykulil oči a odstrčil mě. ,,L-Lizzy.. Já..'' nedořekl to Ciel, protože se Lizzy napřáhla, že mu vrazí facku. Chytl jsem ruku Cielovi těsně před obličejem a odstrčil ji. Lizzy se rozbrečela a vykřikla: ,,Ty bastarde!! Já tě zabiju!!!'' vrhla se na Ciela a chtěla ho umlátit. ,,Sebastiane! Zabij ji!'' ,,Ale..'' ,,Hned! Je to rozkaz bastarde!'' zanadával Ciel. ,,Ano, můj Pane,'' řekl jsem a vytáhl stříbrný příbor. Hodil jsem ho po slečně Lizzy. ,,Omlouvám se,'' zašeptal jsem. Lizzy spadla na zem, s nožem v hlavě. Ciel jen ztěžka vydechoval. ,,Zbav se těla,'' řekl otráveně Ciel a vydechl si. Já vzal bezvládnou blondýnku do náruče a odnesl ji Grellovi, jakožto smrtce. Poté jsem se vrátil. Jen jsem tupě zíral jak debil na Ciela. ,,Pojď ke mně,'' řekl. Šel jsem poslušně za ním. Přitáhl si mě k sobě a zašeptal mi do ucha: ,,Zbavím se všech kdo nám budou stát v cestě,'' a políbil mne.