Jeho Komorník, Konečně spolu...

Aloisova návštěva

Z pohledu Claudea:

,,Vaše výsosti?'' řekl jsem, když jsem došel do Aloisova pokoje. ,,Co chceš Claude? Copak nevidíš, že mám práci?'' zabručel mrzutě a četl si dopisy. ,,Omlouvám se, nechtěl jsem vás vyrušit. Jen chci připomenout že dnes máte v plánu přijet na Phantomhiveské panství za hrabětem Cielem,'' podotkl jsem. ,,Já na to zapomněl!'' vzkřikl a bouchl hlavou do stolu. ,,Nic se neděje vaše výsosti, i já bych zapomněl,'' řekl jsem a šel k němu. ,,Claude? Připrav kočár, za chvilku pojedeme,'' řekl. ,,Ano, vaše výsosti,'' poklonil jsem se a šel nachystat kočár. Po dlouhé době zase uvidím Sebastiana. Ach.. Starý dobrý Sebass. Musím říci, že jsem rád za Aloise. Dokonce mám pocit, že ho miluji. Ale nemyslím si, že to je opětované. Nu což, nic se nedá dělat. ,,Claude? Už můžeme jet?'' zeptal se Alois který tam postával a čekal. ,,Zajisté, Vaše výsosti,'' přitakal jsem. Alois si sedl do kočáru a já k němu. Rozjeli jsme se zase po dlouhé době na Phantomhivské panství.

Z pohledu Aloise:

Koukal jsem z okna kočáru a přemýšlel nad vším. Ciela jsem neviděl dlouho. Ani Sebastiana ne. Nevím proč ale, Claudova společnost mi dělá dobře. Cítil jsem se jako ,,v nebi'' s ním. Miluji ho? Nebo jen jsem za něj rád? Je to ten ubohý cit? Asi ano, jsem si jistý.

Dojeli jsme na Cielovo panství. Bylo to tu jako vždy kouzelné a hezké, ale.. Zapáchalo to tu mrtvolou? Nevím, ale kvůli tomu tu nejsem. ,,Zdravím Claude, dobrý den hrabě Aloisi, jsem poctěn vaší návštěvou,'' řekl Sebastian. Kde ten se tu tak rychle vzal? No nic. ,,Ahoj Sebastiane, Claude prosím zavři za mnou dveře,'' řekl jsem mile. Claude byl překvapen a strašně rád to zavřel. Usmál jsem se. ,,Pojďte Cie-Ehh.. Chci říct můj pán na vás čeká,'' řekl Sebastian a zrudl. Claude jen pozvedl podezřívavě obočí a koukal na Sebastiana. ,,Pak si promluvíme,'' řekl Sebastian Claudovi. ,,A nyní pojďte za mnou...''

Z pohledu Sebastiana:

,,A nyní pojďte za mnou...'' řekl jsem a pobídl je. Namířili jsme si to do haly, kde na nás čekal Ciel. Já se na něj nenápadně usmál a on mi úsměv vrátil. ,,Ty ses usmál?'' zeptal se překvapeně Alois. ,,Samozřejmě, bylo by neslušné kdybych se neusmíval,'' uchechtl se Ciel.,,Tady se děje něco divného,'' řekl Alois. ,,A co?'' řekl nevinně Ciel. ,,No, tak Sebastian nám místo oslovení řekl tvoje jméno asi nějak takhle, ehm.. Claude, řekni to,'' usmál se Alois. Mně se úsměv vytratil a začal jsem probodávat Clauda pohledem. ,,Tak pojďte, Cie-Můj pán vás očekává,'' zaimprovizoval Claude a zasmál se. Cielův úsměv se vytratil a místo něho nasadil nahněvaný obličej. ,,Snad jsem toho tolik neřekl,'' zaúpěl jsem. Ciel ke mně přišel a vypískl bolestí. Naklonil jsem se mu k uchu a zašeptal: ,,Ale ale.. Snad tě ještě nebolí zadek?'' zasmál jsem se. Ciel se naštval a vrazil mi facku. ,,To sis dovolil až moc Sebastarde,'' zavrčel nepříjemně Ciel. Skousl jsem si ret. Tohle bylo tak... Neodolatelné.. ,,Vy dva spolu něco máte Cieli?'' zeptal se se smíchem Alois. ,,S tady tím debilem?'' zrudl Ciel a ukázal prstem na mne. Já trochu zrudl a raději byl zticha. Alois jen mávl rukou. ,,Klídek, já se jen ptal,'' řekl vysmátej Alois. Ciel zase nahodil přátelský úsměv. ,,Tak se už posaď Aloisi, ať si můžeme popovídat.. Sebastian s Claudem nás tu rádi nechají, viď Sebastiane,'' probodl mě pohledem Ciel. ,,Samozřejmě můj Pane,'' odpověděl jsem a odešel.
Šel jsem na zahradu a Claude začal konverzaci. ,,Teď se přiznej, cos udělal mladému pánovi?'' zasmál se pobaveně. Já polkl na sucho. Raději jsem neodpověděl. ,,Sebastiane no tak,'' řekl Claude a poplácal mě po zádech. ,,No.. Já. Nevím jak začít, ono totiž.. Já.'' vysoukal jsem ze sebe tuhle nesrozumitelnou větu. Claude na mě koukal jak na největšího debila pod sluncem. ,,No a co ty a Alois?'' plácl jsem první hovadinu která mě napadla abych to zakecal. ,,No, o tom jsem s tebou chtěl mluvit, zda bys mi neporadil,'' řekl a zrudl. ,,Ale copak? Claude se zamiloval do Aloise?'' zasmál jsem se. ,,J-jak to víš?'' vysoukal ze sebe a zrudl ještě víc. ,,Jde to vidět,'' odpověděl jsem. ,,A poradíš mi tedy?'' zeptal se prosebně. ,,Řekni mu to,'' řekl jsem a usmál jsem se. ,,To víš že jo a pošle mě k šípku,'' povzdychl si. ,,Uvidíš, třeba ne, třeba tě taky miluje,'' řekl jsem a žďuchl do něj. ,,Jak to můžeš vědět? Copak tys to řekl Cielovi?'' řekl otráveně. Tohle mne zaskočilo. ,,Jak sakra víš, že ho miluji?!'' vyjel jsem po Claudovi a zrudl. ,,To asi vidím ne?'' odsekl uraženě. ,,Copak tys mu to řekl?'' řekl Claude a trochu zvídavě se pousmál. Já zrudl, ztuhl a řekl: ,,M-možná,''. ,,To proto je na tebe tak hnusnej co?'' zeptal se. ,,Také, ale.. Zjistilo se, že to je podle všeho opětované, jinak je na mě hodný.. Jen, zakázal mi tykat mu v cizí přítomnosti takže.. A ještě z jedné věci, ale nejsem si jist, zda ti to mohu říct,'' odpověděl jsem a zrudl jak ředkvička. ,,Povídej, jsme přeci přátelé mně to říct můžeš,'' pousmál se Claude. ,,Já se s ním vyspal ale.. Trošku jsem to přehnal,'' zakňučel jsem smutně. ,,Jak to?'' zeptal se. ,,Už 2 dny za sebou ho bolí zadek, a to jen kvůli mně,'' povzdychl jsem si. ,,To není nic tak strašného,'' zasmál se Claude a pocuchal mi vlasy. Já se usmál. Uslyšel jsem jekot z haly. Celí vyděšení jsme tam s Claudem běželi. Ciel a Alois leželi na zemi a smáli se jak blbečči. ,,To jsme vás dostali co?'' zasmál se Ciel. Já se naštval a šel směrem k němu. ,,Co děláš Sebastiane?'' zeptal se nervózně Ciel. Já nic neřekl, přišel jsem k němu, zvedl za košili a zamračil se na něj. ,,C-co chceš dělat.?!? OKAMŽITĚ MNE PUSŤ!!'' zařval Ciel. ,,To nevypadá dobře,'' zašeptal Alois Claudovi do ucha. Claude jen přikývl. ,,Teď ti sním duši Cieli Phantomhive!'' zavrčel jsem na Ciela. Samozřejmě myslel jsem to sarkasticky. ,,Prosím n-ne.. Sebastiane... Prosím!'' zanaříkal Ciel a zavřel oči. Čekal jsem co udělá. On neváhal a chytl mě za vlasy. Jeho rty přitiskl na ty mé. Alois zůstal stát a koukal na Ciela jak na největšího pitomce na světě. Přitiskl jsem si Ciela k sobě a objal ho. ,,Neublížil bych ti, Cieli,'' zašeptal jsem mu do ucha a políbil ho na čelo. Ciel se rozbrečel. ,,J-já myslel že mi sníš duši,'' zašeptal úlevně a zároveň zoufale. ,,Tobě nikdy,'' podotkl jsem a položil Ciela na zem. Ciel mě objal. Teď mu bylo úplně jedno, že na nás koukají Claude a Alois. ,,Miluji tě,'' zašeptal Ciel. ,,Já tebe Cieli,'' odpověděl jsem a přitiskl si Ciela blíže k sobě. Claude se rozbrečel nad tím divadélkem.

Z pohledu Aloise:

Když jsem se Koukl na brečícího Clauda, pomyslel jsem si že už je ten pravý čas mu to říct. Zatvářil jsem se přísně a zaječel na Clauda. ,,Klekni si!''. Claude si vystrašeně klekl a čekal co bude dál. Chvilku jsem mu koukal do očí. Pak jsem neváhal ani chvilku a přitiskl své rty na jeho. Překvapivě mi Claude ten polibek začal vracet. Z prostého polibku, se vyklubalo líbání. Jeho rty byly tak, vlhké a zároveň chladné. Zčervenal jsem, nad tím pomyšlením. ,,Miluji tě Claude,'' zašeptal jsem Claudovi do ucha. ,,Já tebe taky Aloisi,'' zašeptal nazpátek. Všichni 4 jsme se tam líbali jak debílci. Prostě 4 teplouši jednoduše.

Z pohledu Sebastiana:

,,Tak co jsi to chtěl říct Aloisi?'' zeptal jsem se Aloise, sedícího u Clauda v klíně. ,,Jestli by jste s námi nejeli stanovat,'' řekl Alois a přitulil se ke Claudovi. ,,Mohli bychom, co říkáš Sebby?'' řekl Ciel který si hrál s mými vlasy. ,,Samozřejmě, zítra se dohodneme kdy bychom jeli,'' usmál jsem se na Ciela. ,,Platí,'' odpověděl Alois naráz s Claudem a já se Cielem jsme se zasmáli.

Konec? Doufám že se líbilo, nezapomeňte VOTE a nějaký KOMENT. Mějte se čajíčci :33