1

25 4 0
                                    

V den mých 18 narozenin se zdálo vše stejné jako jiné dny. Slunce lehce prosvítalo skrz bílé hedvábné záclony. Já stále ležel na posteli a koukal do stropu. Přemýšlel jsem proč na tomto světě vůbec jsem. Asi to bylo kvůli mé matce. Sice jsem si s ní mnohdy moc nerozuměl ,ale znáte to. Dlouho jsem si neuvědomoval že ty moje blbosti ji mnohdy ubližují.

Někdo zaklepal na dveře a vynořila se z nich moje malá sestra. S dvěma malými culíčky z jejích kaštanově hnědých vlasů a pronikavýma modrýma očima.

,,Ty ještě spíš ?'' zeptala se.

,,Už ne''

,,Máš se jít nasnídat.''

,, Nemám hlad" převalil jsem se na bok a při tom koukl na budík. ,,6:53? To jsem mohl ještě mohl půl hodiny spát..." řekl jsem si v hlavě a hodil jsem po sestře která stále stála ve dveřích polštář aby šla pryč. Práskla dveřmi a odběhla po schodech do kuchyně. Sedl jsem si do tureckého sedu a koukl se na mého věrného přítele v terariu. ,,Dobré ráno Čoky'' řekl jsem a hodil mu tam dvě krysí holátka. Čoky byl můj samec krajty písmenkové. Dostal jsem ho když mi bylo 14 a od té doby moje mamka nevkročila do mého pokoje. Sedl jsem si před terarium a pozoroval jak do sebe pomalu souká obě mláďata. Fascinovalo mě jak do sebe dokáže nasoukat takové sousto jako byly dvě velké krysí holátka.

Oblekl jsem se do černého trika, tmavě modrých džín a černé mikiny s velkou kapucí. Došoural jsem se do koupelny a tam si upravil své hnědé vlasy. Vzal jsem batoh a vyrazil po schodech do chodby a začal si obouvat boty. ,,Zapomněl jsem sluchátka!" vyběhl jsem do pokoje sebral sluchátka a běžel zpět než jsem odešel zakřičel jsem na mamku která byla stále v kuchyni ,,Čau příjdu dýl.". Zabouchl jsem dveře nasadil si sluchátka a šel pomalu do školy. Času jsem měl dost škola mi začíná až v osm takže jsem měl hodinu čas. Procházel jsem se po prázdné ulici. Ranní mlha už pomalu začala ustupovat a lehce se rozpršelo. Zašel jsem do nejbližší kavárny která byla otevřená. Sundal jsem si sluchátka a kapuci sedl jsem si ke stolu a objednal si teplý čaj. Mezi tím přestalo pršet. Dopil jsem svůj čaj a vyrazil do školy.

Před školou nikdo nebyl...nešlo mi to do hlavy byl jsem tam dvě minuty před osmou. Vešel jsem do dveří a všude bylo divné ticho. Prošel jsem celou školu ale nikoho jsem nenašel. Pokrčil jsem rameny a vydal se ven. Ticho narušil náhlý výkřik. Zpozornil jsem a zaslechl jsem podivné vrčení. Pak něco prošlo dveřmi. Na psa to bylo moc velké a na cokoliv jiného také. Slyšel jsem svůj zrychlený tep a připravoval jsem se k útěku. Slyšel jsem kroky přímo za sebou. Otočil jsem se ,ale tam byl jen zvířený prach. Dal jsem se na útěk ,zakopl jsem o kus kamene co se tam válel. Nechápal jsem jak se tam dostal. Byl jsem jen kousek od dveří ale to něco se postavilo mezi mě a možnost na útěk. Vypadalo to jako obrovský vlk v kohoutku měl aspoň 1,5 metru a byl celý bílý. Díval se na mě modro-šedivíma divokýma očima. Obával jsem se nejhoršího. Napínavé ticho přerušil hlasitý výkřik. Já i ten vlk jsme se otočili stejným směrem. Rozeběhl se směrem odkud šel výkřik. Najednou jsem měl volnou cestu mohl jsem utéct, ale neudělal jsem to. Místo toho jsem se rozběhl za bílým stvořením. Sedělo ve dveřích do mé třídy a vrčelo. Rozeběhl se dovnitř a já se obával nejhoršího. Potichu jsem se dostal blíž ke dveřím, nakoukl jsem dovnitř. Prali se tam dva vlci jeden byl bílý který mi zabránil v útěku a černý. Všude poletoval prach a na zemi byly kapičky krve.

Najednou z místnosti vyběhla dívka celá v bílém a vrazila do mě. Viděl jsem jí na očích strach. V tu chvíli se proměnila v malé vlčí mládě a zalezlo mi do kapsy od mé mikiny. Něco mi říkalo uteč, otočil jsem se a dal se na útěk. Podpíral jsem si velkou kapsu ve které teď bylo vlčí mládě. Dostal jsem se za bránu a tam jsem se zastavil. Schoval jsem se do křoví a pootevřel jsem kapsu. Vykoukl černý čumáček a krásné modré oči. Pomalu se objevovala bílá ouška a hebký rozježený bílý kožíšek. Malé vlče si sedlo vedle mě a lehce potočilo hlavu doprava. Musel jsem se usmát ,vypadalo tak roztomilé. Uslyšel jsem klapání drápů o beton vykoukl jsem ze křoví a tam byl velký černý vlk celý od krve. Když jsem se schoval zpět vlče už tam nebylo. Vyběhlo ven ze křoví a sedlo si vedle obrovského vlka. Vlče tiše zakňučelo a podívalo se směrem k keři kde jsem byl schovaný já. Rozeběhlo se za mnou a velký vlk jen seděl. Vlče mě začalo tahat za rukáv ven z křoví. Velký vlk začal vrčet a já se vykulil z křoví. Ležel jsem na zádech před vlkem který měl asi dva metry a připadal jsem si malý. Vlk mě z lehka očuchal a začal hlasitě vrčet. Vlče se přede mě postavilo a zaštěkalo. Jeho kožíšek se nezdál už tolik bílý. Ztmavl a stal se šedivím. Natočil hlavu na stranu a přestal vrčet, dýchl na mě a já jsem usl. 

Zlo je ten vítězKde žijí příběhy. Začni objevovat