12. kapitola 💋

462 23 13
                                    

Tuto kapitolu věnuji Sarka190. Snad se ti, ale i vám ostatním bude líbit.

Z pohledu Karol

Seděla jsem na hotelovém pokoji, v ruce držela kytaru a k tomu se mi nabízel výhled na noční Madrid. Byla to nádhera, ale nebylo to úplné. Chyběl mi tu Ruggero. Vzpomněla jsem si na to jak jsme spolu trávili noci v Barceloně. Z mých myšlenek mě vytrhlo zvonění telefonu na displeji bylo napsáno Ruggero. Okamžitě jsem to zvedla ,,Ahoj Ruggero" ,,Myslel jsem si, že už budeš spát" ,,Nemůžu usnout" ,,Ani já nemůžu spát. Chybíš mi" ,,Ty mně taky ani si nedokážeš představit jak moc'' do očí se mi opět hrnuly slzy ,,Karol ty brečíš?" Zeptal se starostlivě ,,Ne to se ti zdá" ,,Nezdá!" ,,Já jenom už nemůžu tohle odloučení nezvládám" ,,Pro mě to taky není lehké" ,,Já vím a já ti ještě přidělávám starosti" ,,Nic mi nepřiděláváš! Od toho mě přece máš" ,,Děkuju. Jak je na tom tvůj otec? Byl jsi už za ním?" Změnila jsem téma ,,Moc dobře ne. Ještě ne půjdu tam, až zítra, ale mám z toho strach" ,,Tak mysli na to, že tam budu s tebou a ničeho se neboj" ,,Tak moc bych si přál, aby si teď byla tady a objala mě" ,,Vždyť já tě objímám, ale na dálku" ,,Já to tvé objetí cítím a vím, že jsi se mnou" ,,Jsem s tebou miláčku" ,,Miluju tě" ,,Já tebe. Sladké sny" ,,I tobě." zrušila jsem hovor a mobil odhodila na postel. Šla jsem se osprchovat, převlékla jsem se do pyžama. Lehla jsem si do postele a okamžitě jsem usnula.

Z pohledu Ruggera

Chvilku potom co jsem domluvil s Karol mi zavolala Cande ,,Ahoj zlato" ,,Jak se máš?" ,,Celkem dobře a ty?" ,,Už mi bylo líp" ,,Chápu. Jak je na tom tvůj otec?" ,,Nevím, ale asi moc dobře ne" ,,Byl jsi za ním?" ,,Nebyl, půjdu tam, až zítra" ,,Budu ti držet palce. Uvidíš, že to bude dobré" ,,Díky jsem ti vděčný za to, že stojíš při mně" ,,Od toho jsme přece pár, vždycky tu budu pro tebe." Najednou se mu ze sebe udělalo špatně. Došlo mi co všechno jsem udělal a jak moc to Cande ublíží, protože tohle si ona opravdu nezaslouží. Po tom všem co pro mě udělala a po všem co jsme si prožili se k ní zachovám takhle. Došlo mi, že až se dozví o mně a Karol bude mě nenávidět, ale to mi mohlo být jasné od začátku ,,Lásko si tam?" ,,Promiň, ztratil jsem se ve vlastních myšlenkách" ,,Na co jsi myslel?" ,,Na ten zítřek" zalhal jsem, nemohl jsem jí říct pravdu ,,Už na to nemysli a říkej si, že to bude dobré" ,,Máš pravdu. Už asi půjdu spát přece jenom zítra mě čeká náročný den" ,,Nechám tě odpočívat" ,,Dobrou noc" ,,Dobrou" típl jsem hovor, odložil jsem kytaru. Lehnul si do postele, zapnul jsem si do sluchátek písničku Quedate a zavřel oči a snažil se odejít do říše snů.

Po dlouhé době vás opět zdravím u nové kapitoly. Mám pro vás dobrou zprávu, že ještě tenhle týden u jedné z mých knížek vyjde jedna kapitola. Doufám, že jsem vás tím potěšila.
V médiích máte písničku Podemos z Violetty.

Vaše Val


Cesta za láskouKde žijí příběhy. Začni objevovat